Nejjedovatější houby, na které mohou lidé v Česku narazit, jsou muchomůrka zelená a pavučinec plyšový. Právě muchomůrka zelená je nejčastější příčinou těžkých otrav. Mnoho lidí si ji totiž snadno splete s žampionem či bedlou.
Muchomůrka zelená, známá taky jako klobouk smrti, roste od června do října a je obzvlášť nebezpečná kvůli opožděným příznakům otravy. Po její konzumaci se potíže totiž obvykle projeví po šesti až 12 hodinách. Poté přichází těžký průjem, zvracení nebo bolesti břicha. Protože příznaky přicházejí až po delší době, nemusí postiženého napadnout, že příčinou byly právě houby.
Následuje krátké období, kdy se člověk cítí lépe. Ve skutečnosti se však v těle odehrává to nejhorší. "Toxin napadá játra a ledviny. Čtyři až sedm dní po požití se může rozvinout akutní selhání jater i ledvin," popisuje přednostka Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní péče IKEM Eva Kieslichová.
První pomoc může zachránit život
Včasná diagnóza je klíčová. Může rozhodnout o tom, zda se postiženému podaří selhání orgánů odvrátit, nebo dokonce přežít. Při podezření na otravu houbami je třeba se pokusit vyvolat zvracení. Pokud je člověk při vědomí, měl by požít pět až deset tablet aktivního uhlí a vyhledat lékaře či záchrannou službu.
Podle Kieslichové záleží i na množství požitého toxinu. Játra mají sice výbornou regenerační schopnost, a s pomocí léků se tak mohou plně zotavit, ale někdy je nutná i transplantace. Některé případy však mohou skončit a také končí smrtí.
Nebezpečné jsou i další druhy
Nebezpečné jsou i další druhy muchomůrek - například muchomůrka červená nebo muchomůrka tygrovaná. Ta může způsobit křeče v břiše, zmatenost, závratě nebo poruchu vědomí.
Toxičtější je pak pavučinec plyšový, který si lidé mohou zaměnit s některými druhy ryzce. V Česku je vzácný, ale lidé na něj mohou narazit v sousedních zemích. Otrava pavučincem je zrádná především proto, že se projevuje až po třech dnech, ale také i dva týdny po požití. "Způsobuje poškození ledvin," popisuje vedoucí Národní referenční laboratoře pro jedovaté houby Jaroslav Klán.
Jak otravě předejít
Nejlepší prevencí je sběr pouze dobře známých hub. Podle Daniely Pelcové z Toxikologického informačního střediska by amatérští houbaři neměli sbírat zejména plodnice s lupeny nebo se spoléhat na aplikace v mobilu. Naopak telefon může být užitečný v případě otravy, kdy je možné poslat snímek podezřelé houby odborníkovi.
Lidé by také měli mít vždy k dispozici medicinální uhlí a dávat si pozor na konzumaci darovaných hub. Pokud se několik dnů po požití objeví nevolnost nebo jiné zdravotní potíže, je vhodné aktivně zmínit, že člověk jedl houby, i když už od té doby uplynulo více času.
Díky účinnější léčbě a dřívějším léčebným zásahům se dnes daří zachraňovat více životů. Zatímco ještě na počátku 90. let umírala po otravě houbami čtvrtina pacientů, v období 2000 až 2004 už to bylo pouze šest procent lidí. A v posledních letech se tento podíl dále snižuje.
| MÝTY | FAKTA |
| Jedovatá houba je výrazně barevná. | Ty vůbec nejjedovatější houby mohou být nenápadné. |
| Jedovatá houba nechutná hmyzu ani zvířatům. | I na pro člověka jedovatých houbách si někteří živočichové pochutnávají. Například muchomůrka zelená je oblíbená u plžů. |
| Otrava houbami se dá vyřešit vypláchnutím žaludku. | Příznaky se projevují až po delší době, výplach tedy již nepomůže. |
| Na otravu pomáhá mléko. | Mléko nepomáhá, je ale dobré si vzít aktivní uhlí. |
| Když projde houba mrazem nebo tepelnou úpravou, jed se vyloučí. | Toxiny se zmražením, vařením ani usmažením z houby neztratí. |
