Žalování pod ochranou. Firmy se bojí zákona o whistleblowerech kvůli růstu byrokracie
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Podniky s více než 50 zaměstnanci a radnice čekají povinnosti spojená s nárůstem administrativy a nákladů. Česko musí vyhovět EU a přijmout nový zákon o ochraně oznamovatelů protiprávního jednání neboli whistleblowerech. Platit má už od příštího roku.
Firmy i samosprávy se obávají byrokracie a výdajů kvůli nutnosti zřídit oznamovací kanály. Mají jimi být pověřené nestranné osoby či zvláštní odbory. Zaměstnavatelé proto žádají ministerstvo spravedlnosti, které má normu v září předložit vládě, aby nebyla přísnější než evropská směrnice.
Ministerstvo spravedlnosti ujišťuje, že subjekty, u nichž systémy interního oznamování už fungují, dopady nového zákona téměř nepocítí. „Posílením ochrany oznamovatelů dojde k vyšší objasněnosti případů souvisejících nejen s korupcí, a tím i ke zvýšení důvěryhodnosti podnikatelského prostředí,“ uvedl Martin Bačkovský z tiskového oddělení ministerstva.
Například za zavedení takzvaného compliance programu nebo opatření k ochraně osobních údajů nazývaného GDPR musela již dříve středně velká firma zaplatit odhadem až stovky tisíc korun.
„Věříme, že naši zákonodárci nepůjdou maximální cestou a nerozšíří úpravu o další paragrafy, případně o subjekty s nižším počtem zaměstnanců než padesát,“ řekla Jitka Hejduková ze Svazu průmyslu a dopravy.
Dodala, že nařízení EU nesmí zvýšit podnikatelům náklady. „Chceme, aby národní legislativa umožnila využití už existujících nástrojů, jako jsou vnitřní systémy pro oznamování něčeho nekalého,“ podotkla.
Hospodářská komora před zneužíváním institutu informátorů varuje. Jako kompenzaci výdajů za jejich ochranu požaduje omezení počtu různých podání a hlášení.
„Dále by to mohlo být snížení sankcí za neplnění administrativních povinností či zkrácení lhůt ve správních řízeních,“ uvedl mluvčí Hospodárské komory Miroslav Diro.
Ostře proti je také Svaz měst a obcí, který nový zákon považuje za zbytečný a matoucí. „Šlo by o zvyšování administrativní zátěže ve všech směrech, navíc o intenzivní a složitý zásah do právního řádu. Současná úprava ochrany oznamovatelů je dostačující,“ míní šéf svazu František Lukl.
Lukl dodal, že z důvodové zprávy ani z hodnocení očekávaných dopadů navrhovaných právních předpisů nevzešly argumenty pro přijetí speciální normy.
Šéf svazu doplnil, že stát se zatím úlevami za zvýšenou administrativu a náklady nezabýval. „Samozřejmě je budeme žádat. Nelze zavalovat radnice dalšími povinnostmi,“ zdůraznil.
Co se bude oznamovat Například podezření, že firma ohrožuje veřejné zdraví, ochranu dat, bezpečnost produktů, dopravu nebo jadernou bezpečnost. Jak mají být informátoři chráněni Zaměstnavatelé je nebudou moci propustit, převést na nižší pozice, snížit jim mzdy nebo je diskriminovat neposkytnutím odborné přípravy či vyžadováním lékařského vyšetření. Pokud se však ukáže, že oznamovatelé záměrně neuvedou pravdivé informace, bude jim hrozit obvinění z trestných činů křivého obvinění nebo pomluvy, případně budou nařčeni z přestupku či porušení občanského zákoníku. Spolu s oznamovateli budou chráněni i jejich kolegové a příbuzní. |
