V únoru 1986 se na Glienickém mostě v Berlíně odehrála historická událost: disident Anatolij Ščaranskij byl vyměněn za Karla Köchera, jediného známého špiona, který pronikl přímo do americké rozvědky CIA. Zatímco na Západě média událost sledovala s mimořádnou pozorností, na Východě téměř zapadla. „Karel Köcher vůbec nebyl jmenován,“ říká novinář Vladimír Ševela, autor knihy Český krtek v CIA.
Podle Ševely nebyla zdrženlivost československých médií náhodná. Ani samotná tajná Státní bezpečnost (StB) si totiž nebyla jistá, koho vlastně získává zpět. „Pořád bylo podezření, že to je nějaká hra ze strany Američanů a že sem posílají svého agenta,“ vysvětluje Ševela.
Köcher tak po návratu čelil nedůvěře vlastních struktur, což podle novináře nesl velmi těžce. „On vlastně nebyl agentem CIA v tomhle slova smyslu,“ dodává s tím, že Köcher se až do konce považoval za loajálního především vůči KGB, zatímco československou StB „víceméně opovrhoval“.
Výměna však byla výhodná i pro Spojené státy. Köcher strávil téměř dva roky ve vězení a existovala reálná možnost, že by soud vyhrál. „Bylo velice pravděpodobné, že ten soud vyhraje,“ říká Ševela. A připomíná slova bývalého důstojníka americké Federální vyšetřovací služby (FBI) Davida Majora – pokud by Köcher zůstal na svobodě, mohl by se stát mediální hvězdou.
Nabídka dvojitého agenta
„Kdyby pak chodil do televizních show, tak by mohl mluvit o něčem, co nebylo úplně pohodlné,“ popisuje Ševela obavy amerických tajných služeb, pro něž byla kauza Köcher zároveň výčtem vlastních selhání.
Američané se navíc pokusili Köchera zlomit nabídkou spolupráce. Během výslechů mu navrhovali roli dvojitého agenta, kterou však nakonec odmítl.
„Köcher na to nepřistoupil nebo kolem toho lavíroval tak dlouho, až vyšetřovatelé ztratili trpělivost,“ popisuje Ševela. Významnou roli v tom sehrála i Köcherova manželka Hana, která spolupráci od začátku rezolutně odmítala. Výsledkem byl návrat k tvrdé linii: vězení a následná výměna.
Osudy Karla Köchera tak podle Ševely dalece přesahují špionážní klišé. „Je to mimořádný příběh člověka, který měl talent a schopnosti, ale neustále se vyskytovaly problémy, které ho srážely z úspěchu,“ shrnuje. Köcher se podle něj upsal „smlouvě s ďáblem“, o němž si myslel, že ho dokáže přechytračit. „Tenhle faustovský příběh není vymyšlený,“ uzavírá Ševela. „Kdybych ho psal jako fikci, připadal by příliš neuvěřitelný. Jenže on se opravdu stal.“
Celý rozhovor si můžete pustit v úvodním videu nebo si ho poslechnout ve své oblíbené podcastové aplikaci. Jaká byla jeho hlavní témata?
3:00–6:00 Proč byl Köcher citlivým tématem? Nedůvěra československých orgánů po jeho návratu, otázka loajality, vztah k StB a KGB.
6:00–10:00 Americké vyšetřování a selhání tajných služeb, sledování Köchera, výslechy FBI a CIA, nabídka role dvojitého agenta a její krach.
10:00–14:00 Výměny špionů a geopolitický kontext.
14:00–18:00 Zákulisí Köcherovy výměny. Kdo výměnu inicioval? Jaká byla role zprostředkovatelů a dalších vězňů zapojených do dohody?
18:00–23:00 Köcherova osobnost a motivace, ambice, pocit neúspěchu, vztah k moci, přechod od StB ke KGB.
23:00–27:00 Kontroverze a nejasnosti.
27:00–31:00 Vztah novináře Vladimíra Ševely ke Köcherovi. Vznik knihy, spolupráce a její rozpad, práce s archivy a svědky.
Sdílet
Nejnovější videa
