Zahraniční dluh Česka se v 1.čtvrtletí snížil na 1,73 bilionu korun
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
„Většinu dluhu představují dlouhodobé závazky, takže dluh ČR nepředstavuje významnější riziko pro další vývoj ekonomiky či devizového kurzu koruny,“ uvedl analytik ČSOB Petr Dufek.
Podle ČNB zahraniční závazky se splatností delší než jeden rok naplňují 74,5 procenta celkové výše dluhu. Objemově nejvýznamnější je zahraniční zadluženost podnikového sektoru, která představuje 48,5 procenta celkového dluhu. K poklesu v prvním čtvrtletí nejvíce přispěly úvěry tuzemských podniků poskytnuté spřízněným zahraničním firmám, pokles stavu dluhopisů ve vlastnictví nerezidentů a přijatých finančních úvěrů.
Snížení zadluženosti zaznamenal také vládní sektor. Klesl objem vládních dluhopisů v držení nerezidentů. Podíl vládního sektoru na celkové zadluženosti činí 25,9 procenta. Nižší dluh vůči zahraničí vykazuje i vláda díky menšímu zájmu o české dluhopisy ze strany zahraničních investorů.
U bankovního sektoru se zahraniční zadlužení snížilo méně, a to především v důsledku splacení části vkladů přijatých od zahraničních investorů. Podíl zahraničních závazků bankovního sektoru včetně ČNB na celkové zadluženosti byl 25,6 procenta.
„Pokles zahraničního dluhu se výrazněji neprojevil ve změně struktury podle instrumentů. Mírně posílilo zastoupení obchodních úvěrů, u ostatních instrumentů se jejich podíl na celkové výši zahraničního dluhu nepatrně snížil,“ uvedla centrální banka. Celkem 63,4 procenta zahraničního dluhu je v dluhopisech a půjčkách.
Pokles stavu dlouhodobé zadluženosti byl rovnoměrně rozložen do snížení zahraničního dluhu veřejného sektoru a poklesu zadlužení soukromé sféry. Podíl obou sektorů na dlouhodobé zadluženosti se nezměnil, činí 50,7 procenta u veřejného sektoru a 49,3 procenta u soukromého sektoru.
Schodek investiční pozice ČR vůči zahraničí, tedy rozdíl finančních aktiv a pasiv rezidentů ČR ve vztahu k ostatním, se v prvním čtvrtletí zvýšil o 37,4 miliardyb na 1,89 bilionu korun. Poměr schodku k objemu HDP v běžných cenách činí 51,1 procenta. V meziročním srovnání schodek narostl o 174 miliard korun. Růst schodku investiční pozice v prvním čtvrtletí odrážel výraznější pokles zahraničních aktiv v porovnání se snížením finančních pasiv.
