Policejní vyšetřovatelé zločinů komunismu loni zjistili trestní odpovědnost u 56 pachatelů. Proti deseti z nich zahájili trestní stíhání. Dalších 36 případů museli odložit kvůli tomu, že pachatelé zemřeli. U zbývajících deseti kauz bylo stíhání buď promlčené, nebo neúčelné vzhledem k očekávanému jinému trestu. Vyplývá to z první výroční zprávy, kterou Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu zveřejnil.

Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu je specializovaný policejní útvar, který se zaměřuje na nepotrestané zločiny z let 1948 až 1989 - například na zneužití pravomoci úřední osoby, vraždy či trestné činy proti lidskosti. Loni v něm pracovalo 14 vyšetřovatelů a pět badatelů-operativců.

Za loňský rok úřad otevřel 147 nových případů, o sedm méně než předloni. Zjištěných zvlášť závažných zločinů se nejčastěji dopustili bývalí příslušníci Státní bezpečnosti - zejména operativci, ale také náčelníci, jeden vyšetřovatel a jeden tajný spolupracovník. Další výraznou skupinu pachatelů tvořili důstojníci bývalé Československé lidové armády, kteří nesli odpovědnost za nezákonné propouštění vojáků z politických důvodů.

Podání obžaloby loni ÚDV navrhl státnímu zástupci v 11 případech. Předloni bylo návrhů o dva více, obviněných ale zase o tři méně oproti letošním deseti.

Úřad nyní řeší zejména závažné případy nuceného vystěhování při akci Asanace, nezákonné vylučování ze škol či neudělování souhlasu k výkonu kněžské činnosti z politických důvodů. Podle ředitele Dalimila Syptáka, který se vedení instituce ujal loni v srpnu, přehodnotil úřad své směřování a chce se důsledněji zabývat zločiny proti životu a zdraví. "Budeme se intenzivně věnovat případům střelby na bývalých československých státních hranicích, při nichž zahynuli neozbrojení lidé, ale také vyšetřování vražd v 50. letech," slíbil v úvodu zprávy. Právě za nečinnost v této oblasti úřad v minulosti kritizovali někteří disidenti.