Roku 2025 má resort ministryně obrany Jany Černochové (ODS) k dispozici 154,4 miliardy korun. Je to nejvyšší schválená částka v historii. Přestože byl loňský rok rekordní v tom, že výdaje na obranu s největší pravděpodobností poprvé dosáhly dvou procent HDP. Přesně takový podíl mají podle spojeneckých závazků vynakládat členské státy NATO.
Schválení plánu dosáhnout do roku 2030 výdajů tří procent HDP přišlo v reakci na posun americké zahraniční politiky k větší vstřícnosti vůči agresivnímu Rusku, které už čtvrtý rok vede útočnou válku proti Ukrajině. Spojené státy současně tlačí na to, aby Evropa převzala za vlastní bezpečnost větší zodpovědnost.
Ostatně na posledním jednání ministrů obrany zemí NATO v nizozemském Haagu 13. února šéf Pentagonu Pete Hegseth zopakoval, že by nový závazek měl znít pět procent podílu obrany na HDP. Jak ale plyne ze získaného vládního materiálu, tuzemská obrana bude letos bojovat o základní dvě procenta.
Rizika pro dosažení spojeneckého závazku
"Vyčíslení míry rizik se pohybuje mezi 0,1 a 0,2 procenta HDP. Při nadále pokračujícím rozpočtování výdajů na obranu státu na úrovni přesně dvou procent HDP tak hrozí, že v případě, že se rizika skutečně projeví, dosáhne skutečné čerpání výdajů na obranu státu úrovně pouze kolem 1,8 až 1,9 procenta HDP," stojí v materiálu.
Rizika plynou za prvé z toho, že náklady na obranu se plánují ve vztahu k odhadu růstu HDP. Výhled se přitom čtyřikrát ročně aktualizuje. Vyhodnocení čerpání skutečné částky na obranu se tak děje na základě srovnání s jiným číslem, než podle něhož se rozpočet sestavoval. V praxi tento rozdíl třeba loni činil 7 miliard korun.
Další proměnnou je uznatelnost nákladů na úrovni NATO, tedy zda v očích aliance vykázané výdaje na zbrojení obstojí coby relevantní do poslední položky. Poslední problém je schopnost ministerstva čerpat peníze na plnění všech uzavřených kontraktů, jež má z logiky věci, hlavně omezených kapacit resortu, své limity.
"Pokud má být tedy zaručena jistota čerpání výdajů na obranu ve výši minimálně dvou procent HDP, případně pokud mají být obranné výdaje na ještě vyšší úrovni, je nezbytné počítat s určitou rezervou, která bude výše popsaná rizika pokrývat," stojí v materiálu vlády. Plánovaní peněz na obranu tak musí mířit už z podstaty nad vytyčené cíle.
Do konce června potvrzení dvou procent HDP
Vzhledem k výše uvedenému dostala Černochová od vlády dva úkoly. Jednak musí do konce března informovat kabinet, jaký je její odhad skutečného vynakládání peněz pro tento rok, jaká navrhuje opatření pro naplnění dvou procent a jakým způsobem hodlá eliminovat rizika jejich nedosažení.
Protože v dubnu vydá ministerstvo financí novou predikci růstu HDP, ministryni čeká druhé kolo. Tentokrát bude muset předložit podklady vládě do konce června s tím rozdílem, že kabinet už bude chtít znát záruky pro naplnění dvouprocentní, podle resortu v této vypjaté době "naprosto zásadní", hranice na obranné výdaje.
"Informovat vládu do 30. června 2025 o předpokládaném čerpání výdajů na obranu státu v roce 2025 včetně návrhu věcných opatření a zajištění jejich financování k dosažení výdajů na obranu státu v roce 2025 ve výši nejméně dvou procent HDP," zní klíčová část usnesení vlády, jež má Aktuálně.cz k dispozici.
Až 215 miliard korun na obranu
"Je to zvýšení, které teď děláme a které považujeme za to minimálně nutné. Ale vedle toho, že to je důležité pro naši bezpečnost, je to také příležitost pro českou ekonomiku, je to příležitost pro náš výzkum a inovace," řekl premiér Fiala ke schválenému záměru růstu peněz pro armádu do roku 2030.
Řečí čísel by to vypadalo v následujících dvou letech takto: na rok 2026 se původně počítalo s částkou 160,6 miliardy korun, po ohlášeném plánu by stoupla o 27 miliard. V roce 2027 by se pak místo uvažovaných 168 miliard korun mělo utratit ve prospěch obrany země 215 miliard.
"Materiál je předkládán s ohledem na vysokou nestabilitu globálního bezpečnostního prostředí, kdy změna k lepšímu se nedá v následujících letech očekávat. Obrana ČR je založena na systému alianční kolektivní obrany a adekvátní zapojení ČR do budování aliančních kapacit a nástrojů kolektivní obrany a odstrašení má proto v české obranné politice prioritu. Hlavním přístupem Severoatlantické aliance k ochraně vlastního teritoria je kolektivní obrana, respektive odstrašení protivníka od útoku, což v Evropě znamená především Rusko, které pokračuje v agresi proti Ukrajině a zároveň dává najevo, že jeho mocenské ambice sahají mnohem dál."
V této souvislosti dal Fialův kabinet zadání i ministrovi financí Zbyňku Stanjurovi (ODS). Až bude v červnu chystat návrh státního rozpočtu na rok 2026, jehož součástí bude i výhled na roky 2027 a 2028, podklady musí odrážet finanční limity na obranu v duchu ve středu schváleného záměru.
Investice ve prospěch armády nemají růst jen na národní úrovni, ale i na té alianční. NATO má také sdílené náklady na obranu, pro Českou republiku dnes znamenají odvést miliardu korun do společné kasy ročně. Příští rok se však mají zvýšit s tím, že roku 2030 má Česko zaplatit už tři miliardy, plyne z materiálu.
Česko selhává v požadavcích na schopnosti
Závazek Fialovy vlády ze středečního jednání jde vstříc tomu, jaké dohody se očekávají na červnovém summitu Severoatlantické aliance v nizozemském Haagu. Tuzemské ministerstvo obrany předpokládá, že "členskými státy bude schválen závazek zvýšit národní obranné výdaje na úroveň 3 až 5 procent HDP".
Ještě před summitem se však budou schvalovat nové požadavky na schopnosti spojeneckých armád. Jinými slovy jakou výzbroj za utracené peníze mají mít k dispozici. Vzhledem k aktuální politice Spojených států vůči Rusku se očekává, že tyto požadavky oproti původním plánům také dramaticky vzrostou.
"Půjde zejména o výstavbu schopností pozemních sil, protivzdušné a protiraketové obrany, systémů velení a řízení a logistických kapacit," uvádí k tomu vládní dokument. V platnost mají nové alianční standardy vejít v červenci, do té doby platí požadavky na schopnost armád z roku 2021. Problém je, že Česká republika v tuto chvíli neplní ani tyto.
Nejvíce Česko selhává v budování těžké brigády. Fialova vláda se to snažila dohnat již schválenými záměry na koupi nejméně 61 tanků Leopard za 40 miliard korun a 246 vozidel bojové pěchoty za 60 miliard. "Kdybyste se mě zeptali, jaké projekty nás čekají v těch následujících letech, tak vám odpovím, že to je nákup tanků," uvedla k tomu ve středu Černochová.
