Výdaje na dávky hmotné v hmotné nouzi jsou nejnižší za šest let
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Výdaje na dávky v hmotné nouzi výrazně klesají. Loni stát lidem v tísni vyplatil 5,35 miliardy. Je to nejméně od roku 2012. Proti letům 2013 až 2015 je pak částka zhruba poloviční. Méně než poloviční je od té doby i počet těch, kteří peníze od státu dostávají. Loni v prosinci jich bylo 111 tisíc. Výše příjmu hraje roli i u dalších dávek, a to u přídavků na děti, porodného či příspěvku na bydlení. Také u nich příjemců ubylo a výdaje klesly. Vyplývá to ze zpráv o vyplácených dávkách, které zveřejňuje ministerstvo práce.
Resort chystá revizi systému dávek. O nutnosti přezkoumat nastavení podpor mluví premiér Andrej Babiš (ANO) či ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Od tohoto kroku si slibují odhalení zneužívání či nadužívání pomoci od státu a následné úspory. Podmiňují tím také případné navýšení životního minima, které prosazuje ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Ta poukazuje na to, že se nejnižší uznávaná částka pro život upravovala naposledy v roce 2012 a životní náklady od té doby vzrostly. Od minima se odvozují některé dávky.
Za poklesem výdajů na dávky je rekordně nízká nezaměstnanost a růst mezd. Méně lidí tak podporu potřebuje. Díky navyšování výdělků na ni ale také méně lidí dosáhne. V posledních letech se navíc u některých dávek zpřísnila pravidla pro jejich vyplácení.
V Česku jsou tři dávky v hmotné nouzi - příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc. Loni se na ně vydalo 5,35 miliardy korun. Jsou to necelé tři čtvrtiny sumy z roku předchozího, kdy výdaje dosáhly 7,36 miliardy. Předloni v prosinci pobíralo dávky téměř o 35 tisíc lidí víc než na konci minulého roku, tedy zhruba o čtvrtinu. Ubylo vyplacených příspěvků na živobytí, doplatků na bydlení i mimořádné pomoci.
Výdaje a počet příjemců byly loni nejnižší od roku 2012, kdy ministerstvo začalo zprávy o dávkách zveřejňovat. Tehdy se v prosinci vyplatilo lidem v tísni víc jak 188 tisíc příspěvků na živobytí, doplatků na bydlení a dávek okamžité pomoci. Nejvyšší byly výdaje v roce 2014. Činily 11,29 miliardy. Nejvíc dávek na konci roku vydaly úřady práce v roce 2013, a to zhruba 245 tisíc.
Ekonomická situace domácností hraje roli i u některých dávek státní sociální pomoci, a to u porodného, přídavků na děti a příspěvku na bydlení. První dvě dávky mohou dostat rodiny s příjmem pod 2,7násobek životního minima. Dávka na bydlení se poskytuje, pokud člověk či domácnost za přiměřené bydlení vydají přes 30 procent a v Praze přes 35 procent svého příjmu.
Do příspěvku na bydlení putovalo loni 7,69 miliardy korun, předloni téměř o miliardu víc. Na konci minulého roku úřady práce vyplatily přibližně 187 tisíc příspěvků, v prosinci 2017 o 29 tisíc víc. Na porodném rodiny loni dostaly 175,4 milionu korun, tedy o pětinu méně než v předchozím roce. Zvedla se meziročně jen suma na přídavky na děti, a to o necelá dvě procenta. Výdaje činily 2,48 miliardy. Dávka se loni navyšovala a rostla i hranice příjmu, do které je možné o přídavky žádat.
Vláda ANO a ČSSD s podporou komunistů v programovém prohlášení uvádí, že vyhodnotí změny v dávkových systémech z minulých let. Plánuje navrhnout úpravy, aby se zavedly „určité povinnosti ze strany klienta s cílem postupně závislost na dávkách snížit a odstranit“.
Maláčová začátkem ledna řekla, že ministerstvo bude mít výsledky revize do několika měsíců. Podle ministryně by se do dávek nemělo zasahovat jednotlivě, ale všechny příspěvky by měly být provázané a měly by na sebe navazovat. Současně by se měly posoudit a optimalizovat i daňové slevy, míní šéfka resortu práce. Podle legislativního plánu by měla vládě už v dubnu a květnu předložit návrhy novel s úpravou příspěvku a doplatku na bydlení.
