Olomoucký kraj patří - pokud jde o rozdělení mandátů, o něž se ve volbách do 200hlavé dolní komory hraje - mezi spíše ty menší. Zároveň jde o jeden z těch, kde se pravidelně daří uspět kandidátům lidovecké strany. I proto jsme na obhlídku regionu vyrazili s expředsedou KDU-ČSL a jedním ze tří lídrů koalice Spolu v minulých volbách - s ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou.
Pokud jde o velikost obcí a měst, jde o region pestrý - krajská Olomouc má přes sto tisíc obyvatel, mezi středně velká, či spíše větší města patří Prostějov nebo Přerov; politické strany se zde o hlasy voličů uchází ale také třeba v Zábřehu nebo Šumperku. Olomoucký kraj však tvoří také víc než 400 obcí. A podle toho vypadá také kampaň politických stran - je pestrá, má několik pilířů a vrstev.
"Objedeme jich asi 260. Máme vše datově podložené, takže vybíráme ty, kde máme nejvyšší potenciál, kde máme své voliče," vysvětluje jeden z asistentů Jurečky. "Díváme se, kde jsou naši bývalí voliči, obecně voliči vládních stran. A sledujeme i to, jaké tam v minulosti bylo preferenční hlasování. Ve výsledku objedeme více než polovinu obcí. A tím nemyslím jen Mariana, ale i ostatní naše kandidáty," dodává.
Do hovoru se vkládá samotný Jurečka: "Naše strategie je tedy taková, že vždycky odpoledne, přes oběd až asi do třetí hodiny odpolední navštívíme spíše města, menší, okresní nebo krajské. Pohybujeme se v ulicích, před obchody. Většinou máme nějakou anketní otázku, což je dobrá metoda, jak s lidmi otevřít diskusi. Dávat letáky - na to už dneska nikdo nereaguje."
Od domu k domu
Během návštěvy tomu ale bylo jinak. S ohledem na sychravé počasí jsme hned ráno vyrazili na venkov, kde lidovci již tradičně dělají kampaň "od domu k domu" (door to door), což je vždy působivá sonda do nálad a atmosféry mezi lidmi. Celý tým se rozdělí do několika skupinek a obcházejí postupně celou vesnici s tím, že klepou na dveře všech domů a hovoří s jejich obyvateli.
"Jdeme ve dvojicích, na lidi zazvoníme, já se představím a většinou se jich ptám, co je trápí, co je štve a co by se mělo změnit," vysvětluje Jurečka. A vskutku: někde není nikdo doma, občas je první reakce vyloženě odmítavá, lidé s ním nechtějí mluvit, většina z nich je ale spíše zaskočená, výjimkou nejsou ani jednoznačné vstřícné reakce. Bývalý předseda lidovců dokonce řekl, že je lidé zvou na grilování, dávají jim dárečky, chtějí si připít na zdraví slivovicí.
"Lidé jsou často překvapení, že za nimi přijdeme, že nás vidí osobně. Buď se zeptají na něco konkrétního, případně se stává, že jsou fakt zaskočení a nic nám neřeknou. Dáme jim naše materiály, mají tam na mě i kontakt, a já jím říkám, že se mi mohou kdykoli ozvat," vysvětluje Jurečka. Osobně jsem byl svědkem, jak si mu několik lidí během dopoledne postěžovalo na situaci ve školství.
"Dost těžko se mi na to reaguje," přiznává v terénu s odkazem na to, že jde o resort, které mělo na starosti v uplynulých čtyř letech nutí Starostové a nezávislí (STAN). Ať se ho lidé ptají na cokoli, on jim vždycky na konci rozhovoru ve stručnosti představí výsledky své práce v resortu práce a sociálních věcí a věnuje brožuru, která vše rekapituluje. Současně s tím dostanou kontakt a ubezpečení, že se mu mohou kdykoli ozvat.
"Smyslem naší kampaně je, abychom s lidmi byli v kontaktu opakovaně. Navštívíme je, zveřejníme pak z každého mikroregionu video, a nakonec - v poslední fázi kampaně - jim ještě naši dobrovolníci, tam kde jsme předtím už byli, roznášejí dopisy. V něm jim poděkujeme, že jsme u nich mohli být, že s námi mluvili a hlavně že stojíme o jejich důvěru," vysvětluje mi asistent Mariana Jurečky.
Autoři kampaně pracují s tím, že si lidé řeknou doma, v práci, v hospodě: "Hele, byl tady, několik minut jsme s ním mluvili, bylo to sympatický…" Podle Jurečky jde o efektivnější kampaň, než představují klasické mítinky. "Na ně totiž dorazí z osmdesáti procent skupina mých podporovatelů, příznivců strany, kteří nás stejně budou volit. Já ale potřebuju oslovit lidi, kteří váhají, kteří by na mítink nepřišli," říká.
Budete viset
Odpoledne se přesouváme do Olomouce, kde Jurečka a spol. oslovují lidi v centru města. Je chladno, takže se jich tam mnoho nepohybuje. "Budeme volit Babiše," přiznávají dvě dámy v důchodovém věku. S neskrývaným odporem k Jurečkovi pak dodají, že volby budou beztak zmanipulované. On sám mi později říká, že v ulicích jsou reakce lidí o dost milejší než na sociálních sítích.
"Tam jedou komentáře ve stovkách, často velmi negativní komentáře, i extrémně sprosté. V ulicích se to až tak neděje. Když ale děláme setkání s voliči formou mítinků, třeba nedávno v Olomouci s Petrem Fialou, tak čelíme mezi odpůrci takové míře nenávisti jako nikdy předtím." Opáčím, že můj dojem je letos spíše takový, že je kampaň oproti té před čtyřmi roky o dost klidnější.
Jeho zkušenost je však opačná. Podle ministra práce a sociálních věcí je atmosféra ve společnosti polarizovaná a vyhrocená víc než kdykoli v jeho dosavadní politické kariéře. "Pokud jdu mezi své odpůrce, chci jim podat ruku, promluvit si s nimi. Ale oni často nejsou ochotni vůbec diskutovat, odmítají dialog. A řvou na nás, že po volbách budeme viset a podobně. Do sněmovny kandiduju počtvrté - nikdy předtím jsem to nezažil."
A čemu to připisuje? Je to válkou na Ukrajině, nějakou nejistotou z budoucnosti, nejistotami, kterým lidé čelí? "Jako politik se vždycky snažím vystupovat věcně a korektně. Nikdy nejsem osobní, což rozhodně nelze říct například o Andreji Babišovi ve vztahu k mé osobě. Faktem ale je, že od covidu se společenská debata - a platí to především o sociálních sítích - hodně posunula."
A podle něj jde zčásti vina také za politickým prostředím. "Určitě se ještě před několika lety nestávalo, bylo by to naprosto nemyslitelné, aby bývalý premiér o předsedkyni sněmovny říkal, že za svůj život nepostavila ani psí budou nebo že je to bývalá prodavačka mobilů," uvažuje Jurečka s odkazem na výroky předsedy ANO Andreje Babiše na adresu předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové.
Za zhrubnutí veřejné debaty ale mohou do značné míry také sociální sítě. "Ty účty způsobují, že diskuse na sociálních sítích už není možná. Už to nejsou platformy, kde by se dalo diskutovat. A nejsou za tím jenom trollové. My třeba víme, že Stačilo! má své skupiny na sociálních sítích, kde se jejich členové domlouvají a vzájemně koordinují," říká mi jeden z jeho poradců, který sociální sítě analyzuje.
"Je jich tolik, že když si třeba řeknou - pojďme jim pod určitý příspěvek psát něco hnusného - tak prakticky eliminují všechny ostatní diskutující. Tím pádem debatu ukončí, nabourají ji takovým způsobem, že v ní nikdo soudný nechce pokračovat," vysvětluje s tím, že jsou tito lidé svými nevybíravými způsoby schopni velmi efektivně šířit narativy, jako je třeba ten o spálené zemi. "O tom, že je všechno špatně a že se Česku nedaří," dodává.
Bude hůř
Na otázku, kam až to může zajít, Jurečka přiznává, že čeká spíše to horší. "Do sněmovny přibudou lidé, kteří jsou daleko víc radikální. Projeví se to jak ve formě politických debat, tak v tom, co budou navrhovat. I to je ostatně jedno ze zásadních témat letošních voleb, že se do sněmovny letos nejspíš dostanou lidé, jako je například Jindřich Rajchl."
Podoba budoucí sněmovny do velké míry ale souvisí také s tím, jak letos uspěje koalice Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL). Diskusi tedy stáčím k projektu, díky kterému lidovci před čtyřmi roky ve sněmovních volbách získali 23 mandátů, což bylo vůbec nejvíc po roce 1997; ani hojně vzpomínaný Josef Lux v čele lidovců takový výsledek nezaznamenal. "Byl to fenomenální historický úspěch, který je jen těžko opakovatelný," míní Jurečka.
Mě ale zajímá budoucnost koalice Spolu v případě, že letošní volby prohraje. Což je zatím stále ten nejpravděpodobnější scénář. A podle bývalého předsedy KDU-ČSL existují tři scénáře. "Buď uděláme překvapivě dobrý výsledek a budeme mít zase většinu. Složíme vládu a projekt Spolu bude pokračovat." Druhý scénář podle něj spočívá v tom, že Spolu zaznamená slušný výsledek, ale jen těsně nedosáhne na většinu 101 hlasů.
"Vládu v takovém případě sestaví hnutí ANO s podporou SPD a Stačilo! My v takovém případě odejdeme do opozice. Ale koalice Spolu bude pokračovat. A pak je třetí scénář: skončí to více méně tak, jak ukazují současné preference, Spolu bude mít okolo dvaceti, nebo dokonce pod dvaceti procenty, což bude znamenat málo poslanců pro každou ze tří stran," pokračuje ve svých úvahách Jurečka.
V takovém případě by se pak nejpozději příští rok na jaře konaly sjezdy všech tří stran, na kterých by podle něj skoro jistě došlo k výměně jejich vedení a rozpadu koalice Spolu. "A každá strana pak bude hledat strategii do budoucna. Každá z nich bude mít poslance a čtyři roky na to, aby se připravila na příští volby," má jasno s tím, že by to pro jeho stranu nebyla vůbec jednoduchá situace.
Moment překvapení
V samotném závěru se ho ještě ptám, zda se v rámci koalice v nějaký moment neuvažovalo o změně lídra. "Nemůžu úplně sloužit. Nejsem už předsedou strany, nejsem u těch jednání. Říkal jsem ale, a říkal jsem to i Marku Výbornému, že jsme měli přijít s nějakým překvapivým tahem. Tím tahem třeba mohlo být, že by Petr Fiala kandidoval v Praze. Zrovna tak jsme měli nasadit nějakou zajímavou osobnost v Ústeckém kraji. Už je to ale pryč," reaguje.
Podle něj ale škoda, že se tady ze strany Spolu nesehrála nějaká překvapivá politická partie. "Udělali jsme jen poměrně očekávatelné kroky," dodává. A pokud jde o případnou samostatnou budoucnost strany, ještě jednou se zamyslí a zdůrazní, že je současná společnost o dost jiná, než když lidovci vypadli ze sněmovny v roce 2010. "Velká část našeho elektorátu je pryč, tradiční lidovectví se už tolik nedaří předávat z generace na generaci."
Navíc nejen KDU-ČSL, ale i všechny ostatní politické strany mají podle jeho zkušenosti dost velký problém nalákat do politiky nové lidi. "Mladé lidi, kteří by chtěli jít do politiky. Lidé mnohdy řeknou, že to nemají zapotřebí," uzavírá Jurečka náš rozhovor. Poraženeckou náladu ale nemá - stále věří, že minimálně jeho strana své poslední slovo v politice ještě pořád neřekla.
Později odpoledne míříme mezi na setkání příznivců strany v jedné restauraci. Jurečka se je tam snaží ještě jednou motivovat, aby o volbách hovořili ve svém okolí a pokusili se přátelům vysvětlit, v čem jsou letos důležité. A pak ihned pokračuje v kampani, tentokrát do Náměště na Hané, kde pečlivě a trpělivě rozmlouvá s voliči - stejně jako ráno na okraji Olomouce metodou "dům od domu".
