"Vždycky sem přišli Rusové a řekli mi, že chtějí vodku a sulc," popisuje majitel jedné z kaváren v Karlových Varech situaci ještě před pár lety, kdy město bylo hlavní destinací ruských turistů. "Nechápali, že jsme kavárna, byli takoví nevychovaní," říká s tím, že tohle válka na Ukrajině a sankce zásadně ovlivnily.
Teď sem podle něj jezdí hlavně němečtí Rusové, kteří jsou "víc v pohodě". Krajské město je známé becherovkou, filmovým festivalem a svými horkými minerálními prameny, díky kterým jsou na západě Čech slavné lázně. A ty patří k hlavním zdrojům ekonomického příjmu, během pracovního dne na začátku října je poznat, že lidé procházející se v ulicích jsou spíš turisti, případně ze starší generace.
K zástupcům starší generace patří slovensky mluvící žena s mužem, čekající na autobus. "Rozhodně tu je líp než na Slovensku, i proto tady já žiju už přes 30 let a ona 12," vysvětluje muž. Vyhovuje jim, že je ve Varech čisto a mají prý všechno, co k životu potřebují.
Jiná situace je ale o zhruba 12 kilometrů severovýchodním směrem, ve městě Ostrov. To je známé svou historií spojenou s těžbou stříbra a uranu a výrobou trolejbusů a porcelánu, komunisté tam kolem kulturáku na Mírovém náměstí vybudovali sídlištní část sorela (zkratka pro socialistický realismus).
A právě na něm reportér Aktuálně.cz na své předvolební návštěvě města potkal místní obyvatele a sledoval poslední předvolební agitace v kraji hnutí STAN a Pirátů.
Za Starosty na prázdném náměstí stál Petr Kulhánek, bývalý karlovarský hejtman, ministr pro místní rozvoj a jednička kandidátky. Podle něj za poslední dobu v kraji odvedli "rozumný kus práce". "Myslím si, že o Karlovarském kraji se mluví v daleko horších parametrech, než to tady ve skutečnosti je," odpovídá na otázku, jestli je Karlovarský kraj opravdu nejhorší ve všem, jak před lety prohlásil předseda hnutí ANO Andrej Babiš.
"Do roku 2028 budeme mít dálnici do Prahy, což nám strašně pomůže. Kraj má obrovský potenciál, probíhají transformace, jdou sem noví investoři," říká. Ohledně toho, že Karlovarský kraj je jediný kraj, který nemá vysokou školu, upozorňuje na fakt, že za jeho období na hejtmanství v kraji vznikly vysokoškolské obory, které by chtěl "institucionalizovat" do opravdové vysoké školy.
Hned o pár metrů dál v tu chvíli začal stavět svůj malý stánek lídr Pirátů Vladimír Votápek. Se "sousedy" se shodne na podobných problémech, které region má. "Nejhorší je propojení řady problémů - dopravou počínaje přes méně kvalifikovanou práci, zdravotnictví až po to, že věřím, že se třeba podaří přilákat nová fabrika, která přinese nové lidi," popisuje.
Dvě ženy, které oba kandidáty pozorovaly z lavičky, si myslí, že kraj "není úplně nejhorší", protože sice má své mouchy, ale "nikdy nic není sto procent". Jedna z nich, která se představila jako sedmaosmdesátiletá Eva, v Ostrově žije už 66 let a za tu dobu se podle ní moc změnilo. "Když jsem sem přišla, tak to bylo všechno takové smutné pro každého. A mně už je 78, tak už jsem tady hodně dlouho," tvrdí.
O zhruba polovinu mladší spolusedící trápí zdravotnictví, respektive nedostatek praktických doktorů a zubařů - a práce. "Máme málo peněz za práci, kterou vykonáváme," stěžuje si.
Jak se lidem v Karlovarském kraji žije doopravdy? Na to v rozhovoru odpovídá odborník ze Sociologického ústavu Akademie věd Jan Vávra, který z něj pochází. "Každé skupině lidí jinak. Obecně samozřejmě platí, že když se podíváte do mzdových statistik, tak v průměru jsou tady nižší než ve většině republiky. Jenže tady jsou také nižší náklady na bydlení," říká.
Existují podle něj některé věci, které jsou hůř dostupné. "Souvisí to s tím, že jsme vlastně periferie, navíc tu nemáme typicky velké centrální krajské město, co by mělo okolo 100 tisíc obyvatel," vysvětluje. Zajímavé ale podle něj v reakci na už zmiňovaný výrok o nejhorším kraji ve všem je, že podle různých výzkumů (například Místo pro život z roku 2023) v kraji panuje větší subjektivní nespokojenost navzdory objektivním ukazatelům.
"Máte tu blízko různorodou přírodu, ale když se mluví o tom, jak dobře se lidem žije, většinou se mluví o mzdách. Na druhou stranu tu dostanete dítě do školy nebo do školky snadněji než třeba v Praze nebo Brně," podotýká.
Regionu by ale podle něj prospěla vysoká škola, která tu doteď není. Kvůli tomu mladí lidé odcházejí a velká část se nevrací. "Pak tu chybí kvalifikovaní zaměstnanci. "Typicky se studuje v Praze a Plzni a velká část lidí tam prostě odejde, začne tam pracovat na brigádě, seznámí se s nějakým partnerem a jen těžko se vrací zpět do regionu," uzavírá Vávra.
V kraji se nakonec rozdělovaly čtyři křesla, z nichž tři získali zástupci hnutí ANO a jedno kandidát SPOLU. Do sněmovny se nakonec nedostal ani Kulhánek, ani Votápek.
