Antisystémová hnutí, ale i značná část extremistických a xenofobně-populistických uskupení dlouhodobě vyjadřují podporu ruskému režimu a šíří jeho propagandu. Pomáhají tak realizovat ruské velmocenské ambice ve střední a východní Evropě. Ministerstvo vnitra to uvedlo ve zprávě o extremismu za druhé pololetí roku 2024. 

V Česku podle ministerstva zatím nejsou časté projevy fyzického násilí a organizování masových shromáždění s narušením veřejného pořádku. Přesto se ale postupně zvyšuje bezpečnostní riziko, které je spojené s dlouhodobým útočením na pilíře demokratického režimu a jeho instituce.

"Většina extremistických a xenofobně-populistických subjektů svými aktivitami usnadňuje hybridní působení cizích zemí namířených proti naší republice. Pokud bychom tohle riziko podcenili, nebo dokonce bagatelizovali, mohlo by to mít pro Česko fatální dopady," uvedl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Antisystémové hnutí ve druhé polovině loňského roku podle ministerstva sláblo. Někteří jeho členové museli za své dřívější aktivity čelit trestním řízením, hnutí nedokázalo uspořádat významnější veřejnou akci.

Za riziko ministerstvo označilo on-line radikalizaci, protože se může týkat i lidí, kteří by se jinak k žádné xenofobní či extremistické skupině nehlásili. Významným nebezpečím jsou v tomto ohledu podle vnitra platformy pravicových extremistů. "V neonacistickém prostředí dochází v on-line prostoru k radikalizaci prostřednictvím myšlenek propagujících urychlení společenských změn přímými násilnými akcemi," popsal mluvčí úřadu Adam Rözler. Potenciál šíření je podle mluvčího znásobený i tím, že se představitelé ideologií dokázali infiltrovat do videoherní komunity.