Vnitro 14 let neplnilo požadavky zákona o archivnictví, zjistil kontrolní úřad
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Zákon o archivnictví z roku 2005 počítal s hlubším řízením archivů, ministerstvo vnitra ale koncepci rozvoje archivnictví vytvořilo až v roce 2018. Minimálně stejně dlouhou dobu úřad také nestanovil konkrétní a měřitelné cíle, na kterých by se mělo v archivnictví pracovat. Kvůli chybějící koncepci měly archivy také nejednotný přístup k digitalizaci. Vyplývá to z výsledků prověrky, které zveřejnil Nejvyšší kontrolní úřad.
Nejvyšší kontrolní úřad se zaměřil na hospodaření vybraných veřejných archivů spadajících pod resort ministerstva vnitra v letech 2016 až 2018. Kontrolovány byly Národní archiv Praha, Moravský zemský archiv v Brně, Zemský archiv v Opavě, Státní oblastní archiv v Litoměřicích a Státní oblastní archiv v Zámrsku. Kontroloři především prověřili, jak postupovala digitalizace archiválií a budování Národního digitálního archivu.
U digitalizace archiválií nebylo podle NKÚ určeno, co se má digitalizovat, jak mají archivy postupovat a chyběly i konkrétní termíny, podle kterých by se archivy řídily. „V důsledku toho nemělo ministerstvo vnitra v době kontroly spolehlivý přehled o tom, jak digitalizace postupuje,“ uvedli kontroloři. Zmínili, že kvůli nejednotnému přístupu jsou například matriční údaje uloženy na osmi různých webových portálech.
Z kontroly také vyplynulo, že u státních archivů se na digitalizaci podílely ve velké míře externí subjekty. Jen v případě pěti prověřovaných archivů se u čtyř z nich podílel na digitalizaci jeden externí subjekt, který v letech 2012 až 2018 vytvořil přes 80 procent veškerých vzniklých digitálních kopií - především matričních a pozemkových knih - výměnou za to, že si vždy jednu z kopií ponechal.
Rychlý a jednoduchý přístup k digitálním záznamům má zajistit Národní digitální archiv. Podle původních plánů měl být připraven v roce 2008, Národní archiv ale projekt nedokončil ani v termínu prodlouženém do poloviny roku 2014. Podle kontrolorů spustil jeho novou podobu v roce 2016. „Národní digitální archiv ale v době kontroly splňoval jen jeden z šesti zákonných požadavků,“ podotkli kontroloři. Podle nich například kulturně vědecké instituce a další původci záznamů nemohli na dálku vkládat metadata a nefungovaly ani další požadované funkce.
NKÚ také zjistil, že čtvrtina z 86 objektů prověřovaných archivů nesplňovala podmínky pro ukládání archiválií.
Státní archivy hospodařily v roce 2018 s majetkem v hodnotě 3,2 miliardy korun a roční náklady na jejich činnost dosahovaly v letech 2015 až 2017 přibližně 854 milionů korun, uzavřel NKÚ.
