Vláda schválila mise na Golanech a v Mali

V Mali již česká armáda nyní působí pod patronací mise Evropské unie. Podílí se na výcviku maliských vojáků, hlídá také velitelství mise v hlavním městě Bamaku na jihu státu. Tedy v místech, kde je bezpečnostní situace poměrně klidná.

Nový mandát umožní vyslání až 25 vojáků z 601. skupiny speciálních sil generála Moravce. Působit budou na severu africké země, kde se odehrávají boje s islámskými radikály. V misi MINUSMA pod OSN budou spolupracovat s nizozemskými vojáky.

Dalších až pět důstojníků chce česká armáda vyslat na Golanské výšiny do mise OSN UNDOF. Podle Stropnického budou působit společně s irskými vojáky ve vedení mise. Mluvčí ministerstva obrany Petr Medek řekl, že do Izraele zamíří tři vojáci. Pokud by OSN požadovala navýšení české účasti, odjet by podle mandátu mohli další dva vojáci.

O Golany stojí Zeman

Prezident Miloš Zeman dlouhodobě prosazoval rozsáhlejší zapojení českého vojska na Golanech. Viděl v tom možnost boje proti islámskému terorismu. Vedení armády ale namítalo, že mise OSN je nebojová a kvůli válečnému konfliktu v Sýrii fakticky nefunkční.

Mandát misí na roky 2015 a 2016 se zapojením na Golanech nepočítal. Stropnický změnu postoje vlády zdůvodnil tím, že se v místě změnila situace, jednotky nyní působí za „linií dotyku“. Ministr dodal, že pokud by OSN v budoucnosti potřebovalo vyslat další jednotky, česká armáda již bude mít o situaci lepší informace.

Česko chce být aktivnější

Stropnický očekává, že působení 30 českých vojáků v obou misích do konce roku 2016 bude stát bezmála 182 milionů korun. „V případě misí OSN jsou tyto prostředky do značné míry o rok později refundovány. Počítáme, že až 80 procent nákladů se nám vrátí,“ řekl ministr.

Poznamenal, že Česko bylo v poslední době v misích OSN méně aktivní. „Domníváme se, že je to platforma, kde bychom měli přispět víc,“ řekl ministr. Dodal, že obě mise jsou v oblastech, které souvisí s nebezpečím, které představuje takzvaný Islámský stát.