Česko chce posilovat rovné zastoupení žen v bezpečnostních složkách a státních strukturách spojených s bezpečnostní politikou. Současně považuje za zásadní, aby do formulování aktivit v oblasti míru a bezpečnosti byly zapojeny i ženy z neziskového a akademického sektoru. Počítá s tím třetí Národní akční plán k plnění rezoluce OSN o ženách, míru a bezpečnosti pro roky 2026 až 2030, který nedávno schválila vláda.

ČR se podle plánu zaměří také na zvyšování povědomí pracovníků odpovědných resortů a podřízených bezpečnostních složek a veřejnosti o tématech genderové rovnosti či posílení postavení žen. Věnovat se chce potřebě posílit jejich ochranu a boj proti genderově podmíněným bezpečnostním výzvám, což je podle ministerstva zahraničí předpokladem pro budování odolné společnosti a předcházení konfliktům a systematickému násilí.

Země se podle úřadu bude snažit také o začlenění genderové perspektivy do zahraniční rozvojové a transformační spolupráce a do humanitární pomoci. Chce se zaměřit mimo jiné na aktivity, které by podpořily a posílily postavení žen v řešení krizových situacích spojených s konflikty nebo přírodními katastrofami.

Podle dat organizace UN-Women o zastoupení žen v mírových procesech, která materiál obsahuje, předloni tvořily ženy 9,6 procenta vyjednávačů, 13,7 procenta mediátorů a 26,6 procenta signatářů mírových dohod a dohod o příměří.

Co se týče Česka, přetrvává nízké zastoupení žen zejména v diplomatických a bezpečnostních strukturách. V roce 2022 ženy zastávaly zhruba pětinu velvyslaneckých pozic. V armádě jejich zastoupení v posledních pěti letech vzrostlo o 1,5 procenta a letos dosáhl podíl žen na celkovém počtu vojáků v armádě 14,8 procenta, v NATO je průměr 13 procent. Nicméně na základních velitelských stupních je žen zhruba pět procent.