Veřejně činné osobnosti podepsaly výzvu "Zastavme Putina!"

Ruský prezident Vladimir Putin

Ruský prezident Vladimir Putin • Zdroj: CTK

ČTK
ČTK , tto

Čtěte e15 v Googlu přednostně

Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.

Preferujte nás Sledujte nás
Deset veřejně činných osobností z ČR a Slovenska se podepsalo pod výzvu "Zastavme Putina!". Výzva se vztahuje ke konfliktu na Ukrajině a upozorňuje, že nynější ruská politika se netýká jen Ukrajiny, ale ohrožuje politické uspořádání celé oblasti střední a středovýchodní Evropy, jež byla v minulosti pod ruským vlivem.

„Je společným zájmem nás všech postupovat v současné, Ruskem vyvolané krizi jednotně a společně a zabránit destabilizaci střední a středovýchodní Evropy, která je naším společným domovem,“ stojí v textu.

Autoři vyzývají k těsnější spolupráci s EU, NATO a USA, kteří by měli „rozhodněji než dosud hájit politickou stabilitu, svobodu a demokracii ve střední a středovýchodní Evropě“.

Pod výzvu se kromě Doležala podepsali například bývalý ministr obrany ČSFR Luboš Dobrovský, bývalý velvyslanec Slovenska v USA Martin Bútora, poslanec Evropského parlamentu a bývalý viceguvernér ČNB Luděk Niedermayer nebo europoslanci Pavel Svoboda a Jaromír Štětina.

Celý text výzvy:
Zastavme Putina!

Letos na jaře anektovala Ruská federace Krym. Nyní soustavně podněcuje a podporuje separatistické bojůvky na východní Ukrajině, a tato podpora se postupně mění v otevřenou agresi. Je to frapantní porušení politické dohody, uzavřené v roce 1994 v Budapešti, v níž se tři velmoci, USA, Velká Británie a Ruská federace mimo jiné zavázaly, že budou respektovat nezávislost a státní suverenitu Ukrajiny ve stávajících hranicích a že se vůči Ukrajině zdrží ekonomického nátlaku a použití vojenské síly.

Nynější ruská politika se ovšem netýká zdaleka jen Ukrajiny. Ohrožuje politické uspořádání celé oblasti střední a středovýchodní Evropy, jež byla v minulosti pod ruským vlivem. Po skončení studené války tu svobodu, demokracii a státní suverenitu opět získali také Slováci a Češi.

Je společným zájmem nás všech postupovat v současné, Ruskem vyvolané krizi jednotně a společně a zabránit destabilizaci střední a středovýchodní Evropy, která je naším společným domovem.

Je nám taky zjevné, že je to možné jen v těsné spolupráci s našimi spojenci v Evropské unii, NATO a se Spojenými státy americkými. Formulovat a hájit společné zájmy se národům našeho regionu v minulosti příliš nedařilo, takže jsme se v poměrně nedávné době po dvakrát stali obětí bezohledných velmocenských hrátek. Měli bychom to napravit.

Proto společně vyzýváme naše západní spojence v EU, NATO i USA, aby rozhodněji než dosud hájili politickou stabilitu, svobodu a demokracii ve střední a středovýchodní Evropě. A zároveň společně apelujeme na vlády a politickou reprezentaci všech našich zemí, aby v tomto úsilí byly s našimi západními spojenci solidární – musíme s lítostí konstatovat, že se to dosud neděje. Prosíme ty, kteří s námi souhlasí, aby se k nám připojili.

Bohumil Doležal, signatář Charty77, před listopadem 1989 tajemník Demokratické iniciativy, býv. poslanec FS ČSFR a poradce premiéra Klause, politolog a publicista

Luboš Dobrovský, signatář Charty77, býv. ministr obrany ČSFR, býv. velvyslanec ČR v Moskvě

Martin Bútora, sociolog, spoluzakladatel Veřejnosti proti násilí, býv. velvyslanec Slovenské republiky v USA

Miroslav Kusý, signatář Charty77, slovenský filosof a politolog

Luděk Niedermayer, poslanec Evropského parlamentu, býv. viceguvernér ČNB

Grigorij Mesežnikov, slovenský politolog a publicista, prezident IVO (Inštitút pre verejné otázky)

Martin Palouš, býv. mluvčí Charty77, býv. velvyslanec ČR v USA a při OSN, vysokoškolský učitel

Pavel Svoboda, poslanec Evropského parlamentu

Jaromír Štětina, poslanec Evropského parlamentu

Karel Štindl, před listopadem 1989 místopředseda Demokratické iniciativy, vysokoškolský učitel, býv. velvyslanec ČR ve Varšavě a v Kyjevě

Výzvu Zastavme Putina! už podepsalo přes dva a půl tisíce lidí

K výzvě Zastavme Putina! se za dva dny připojilo 2753 signatářů z České republiky a Slovenska. Mezi známějšími jmény jsou to v České republice mj. režisér Ivan Rajmont, scénárista David Smoljak, textař Michal Horáček, herci Jan Potměšil, Jana Plodková, Ondřej Volejník, spisovatel a hudebník Jan Burian, písničkář Jaroslav Hutka, hudebník Petr Malásek, spisovatelé Jiří Stránský a Miloš Urban, poslanec Evropského parlamentu Jiří Pospíšil, publicisté Tomáš Němeček, prof. Vladimír Just, Jiří Peňás, Petruška Šustrová, Jiří Černý, Jan Rejžek, astronom Jiří Grygar. E15.cz o tom informoval jeden z organizátorů výzvy, publicista Bohumil Doležal.

Na Slovensku výzvu podepsali mj. poslankyně Evropského parlamentu Jana Žitňanská, poslanec NRSR a někdejší poslanec FS ČSFR František Šebej, scénárista a moderátor Milan Markovič, publicistka a zpěvačka Lucia Piussi, spisovatel Ján Štrasser, Politoložka prof. Soňa Szomolányi , literární vědec Peter Zajac, občanská aktivistka Zuzana Szatmáry, historik Ivan Kamenec.

Signatáři Výzvy Bohumil Doležal a Luboš Dobrovský poslali text a seznam signatářů na vědomí předsedovi České vlády Bohuslavu Sobotkovi, premiéru Slovenské vlády Robertu Ficovi, předsedovi Evropské rady Van Rompuymu a generálnímu tajemníkovi NATO Andersu Fogh Rasmussenovi. Sbírání podpisů pokračuje.

Volby 2026

V roce 2026 v Česku proběhly komunální a senátní volby. Přinášíme kompletní výsledkový servis a přehled povolebního dění. Zjistěte, kdo ovládl radnice v Praze i dalších velkých městech a kdo získal křeslo v Senátu. K dispozici jsou také interaktivní mapy výsledků pro jednotlivé obce a obvody i detailní vysvětlení toho, jak fungují obecní zastupitelstva.

Volba starosty a primátora

Voličský průkaz

Volební komise

Komunální volby v Praze

Kandidáti na primátora Prahy

Kde volit podle adresy

Otevírací doba volebních místností

Výsledky komunálních voleb

Výsledky 1. kola voleb do Senátu

MAPA senátních voleb

Výsledky 2. kola voleb do Senátu