"Potrvá ještě čtyři nebo pět let, než se to zlepší," předpovídá místopředseda vládní rady pro výzkum Vladimír Viklický.

Ministři Topolánkova kabinetu se ve čtvrtek z pravidelné výroční zprávy o stavu české vědy dozvěděli, že rychle rostoucí vládní výdaje na podporu výzkumu nesou své ovoce.

Česko dnes utrácí za výzkum a vývoj 1,3 procenta HDP. "U tohoto ukazatele zaostává za Slovinskem, předstihuje však ostatní sledované nové členské země EU," stojí ve vládním dokumentu. Země tak vydává dvojnásobek proti Polsku nebo Slovensku, ale jen polovinu proti Dánsku či Německu.

Pět set zbytečných ústavů

Vynaloženým penězům odpovídá kvalita vědeckých textů.

I když ještě před deseti lety byli Češi nejhorší z postkomunistických národů, které předloni vstoupily do EU, teď se v počtu citací dotáhli na dosud nejúspěšnější postkomunistickou zemi - Maďarsko.

"Nejsme vynikající, ale nemusíme se stydět," potvrzuje Viklický, že se peníze nedávají do vědeckých ústavů zbytečně.

K evropské špičce se už čeští vědci připojili v kardiologii, organické chemii a v některých ekologických oborech; nadprůměrnou úroveň potvrzují fyzici, fyzikální chemici a matematici.

"I nadále se však musí zlepšit systém hodnocení v některých ústavech a na univerzitách," upozorňuje místopředseda vládní rady.

Poukazuje na podrobný průzkum, podle kterého 192 z 950 výzkumných ústavů sice utratilo od roku 2000 přes miliardu korun, přesto jejich zaměstnanci nic nepublikovali ani nenavrhli novou technologii.

Dalších třináct miliard, kterými bylo dotováno 295 ústavů, nepřineslo nic významného - kromě článků publikovaných jen v nepříliš významných tuzemských časopisech.

Nemusí být Philips, stačí Nokia

Zpráva upozorňuje, že Česko stejně jako ostatní postkomunistické země (s výjimkou Slovinska) nedokáže schopnosti svých vědců využít pro rozvoj ekonomiky.

V roce 2005 podaly zdejší podniky jen 37 přihlášek u Evropského patentového úřadu. To je například stotřicetkrát méně patentů, než přihlásil nejúspěšnější evropský podnik Philips.

Vládní materiál naznačuje, že změnu mohou přinést cílené investice do jediného oboru.

V počtu patentů na obyvatele je druhou nejúspěšnější zemí Finsko, přitom více než polovinu zajišťuje Nokia, která měla loni 668 přihlášek. "Také u nás existují firmy s úspěšným vývojem biotechnologií a textilních strojů, pouze jich je málo a zatím nemají dost peněz," popisuje současný stav Viklický.

Technologickou zaostalost postkomunistických ekonomik potvrzuje i vládní zpráva: "Export průmyslových výrobků, který přispívá k relativně příznivému ekonomickému růstu, je stále ještě založen na nižších výrobních nákladech. Odbyt novinek chráněných patenty je nízký, ochrana průmyslových práv podceňována a spolupráce státních výzkumných institucí s průmyslem je nedostatečná."

Podle Viklického se poměry mohou rychle změnit.

Z vládních i evropských zdrojů je k dispozici tolik peněz, že je výzkumníci a podnikatelé ani nestihnou utratit. "To je úplně jiná situace než před pěti lety," zdůrazňuje místopředseda vládní rady.

Výkony českého průmyslu to podle něho může zlepšit do dalších pěti let.