Vánoční kapr podraží. Třeboňští rybáři odhadují cenu na 120 korun za kilogram
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Rybáři mají za sebou první výlovy. Letos se kvůli kovidovým opatřením uskuteční ve všední dny a bez přítomnosti veřejnosti. Už teď se dá předpokládat, že vánoční kapři podraží. „Cenu za ryby stanovíme až po skončení výlovů, ale vzhledem k tomu, že letos výrazně zdražily obiloviny, krmné směsi a pohonné hmoty, ceny za vánoční rybu se mírně zvýší,“ říká ředitel Rybářství Vysočiny Josef Nikl. Objem vylovených ryb zatím hodnotí jako průměrný.
Rybářství Třeboň, největší producent sladkovodních ryb v Evropě, už v v půlce října ohlásilo, že kilogram kapra bude při vánočním prodeji u stánků stát kolem 120 korun, meziročně zhruba o deset procent více.
Se zdražením počítá i jihomoravské Rybníkářství Pohořelice. „Snad pět let jsme nezdražovali a snažili jsme se hledat úspory, ale dál už to nejde. Přímo od nás si mohou lidé ryby koupit v prodejně ve Velkém Dvoře. Jakou cenu nasadí ostatní prodejci, kteří od nás nakupují, záleží na nich,“ uvedl ředitel rybníkářství Roman Osička. I přesto očekává dostatek zákazníků.
Obecně je však spotřeba sladkovodních ryb v Česku nízká a s výjimkou Vánoc téměř zanedbatelná. Činí podle ministerstva zemědělství zhruba 5,5 kilogramu na osobu za rok, z čehož 1,3 kilogramu připadá na sladkovodní ryby. Je to zhruba pětina evropského a čtvrtina světového průměru. Letošní zdražení ryb by tedy mělo minimální dopad na rozpočet českých domácností.
Nízká spotřeba sladkovodních ryb má podle ředitele Rybářského sdružení ČR Michala Kratochvíla mnoho důvodů. „Patří k tomu předsudky, že ryby smrdí a mají plno kostí, cena i nedostatečná nabídka v průběhu celého roku, ale i nemožnost dlouhého skladování ve srovnání s masem,“ uvádí. Zbytek Evropy naopak kvalitu tuzemských ryb oceňuje. Například Rybářství Třeboň vyváží sedmdesát procent vyprodukovaných ryb do zahraničí.
„Nízkou kvalitou našich ryb to není, v zahraničí je o české ryby obrovský zájem, proto stále věříme, že spotřeba ryb vzroste i u nás,“ míní Kratochvíl. Přispět by k tomu podle něj mohla celostátní kampaň, ukázky kulinářského zpracování ryb v rámci mimovánočních menu, vyšší nabídka hotových rybích produktů a ochutnávky.
Pomoci by mohla i podpora státu, který se letos finančně zavázal podpořit tuzemské rybářství tak, aby celková produkce ryb v Česku do roku 2030 stoupla ze současných zhruba 20 tisíc tun ročně o 0,4 až dvě procenta. Závazek vyplývá z Národního strategického plánu pro akvakulturu do roku 2030, na jehož vzniku se podílelo Rybářské sdružení a který letos schválila vláda.
Navýšení produkce by podle plánu záviselo nejen na budování nových výrobních kapacit, ale i na osvětě a překonání hlavních překážek pro chov ryb. „Mezi hlavní problémy českého rybářství patří rybožraví predátoři, škůdci vodních děl, sucho a nedostatek vody v krajině, silné zabahnění rybníků, nesmyslné a často si odporující požadavky ochrany přírody a s tím související nadměrná administrativní zátěž a částečná závislost na dotacích,“ jmenuje Kratochvíl.
Z evropského rybářského fondu může ČR získat prostřednictvím operačního programu Rybářství mezi lety 2021 a 2027 zhruba 30 milionů eur, tedy kolem 780 milionů Kč. Z národního spolufinancování pak půjde kolem 330 milionů Kč, celkem by tedy rybáři a rybníkáři mohli získat kolem 1,1 miliardy korun.
