V restituční kauze Bečvářova statku padly rozsudky. Škoda může přesáhnout 1,4 miliardy
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
V komplikované restituční kauze takzvaného Běčvářova statku Městský soud v Praze nepravomocně odsoudil tři bývalé úředníky pozemkového úřadu. Podle verdiktu za nemovitosti původně patřící velkostatkáři Janu Máriusovi Bečvářovi nezákonně vydali náhradní pozemky Emilii Bednářové a čtyřem dalším lidem, i když ti neměli mít na celé dědictví nárok. Škoda se odhaduje na 1,4 miliardy, v kauze se měli angažovat i známí pražští lobbisté.
Soud potrestal bývalého referenta úřadu Jana Horáka sedmi lety vězení, jeho bývalé nadřízené Evě Benešové udělil trest o rok nižší. Třetí bývalý úředník Petr Chmelík odešel od soudu s roční podmínkou. Navíc mají Horák s Benešovou každý zaplatit peněžitý trest 4,5 milionu, Chmelík pak 800 tisíc korun.
Podle státního zástupce úředníci zneužili pravomoc sedmi rozhodnutími z let 2009 až 2012. Celkem se několik údajných dědiců úspěšně domohlo pozemků až za tři miliardy korun. Úředníci se hájí tím, že jednali v dobré víře a nechybovali úmyslně. Podle svých advokátů vycházeli z čestných prohlášení předložených restituenty.
Pětice restituentů se o pozemky ve Strašnicích a na Žižkově, například pod budovou Radia Svobodná Evropa na pražském Hagiboru, přihlásila po pádu komunistického režimu. Pozemkový úřad po dlouholetém sporu a rozhodnutí Nejvyššího soudu v roce 2011 konstatoval, že poprvé v historii mohou údajní dědici požadovat náhradní pozemky, které si sami vyberou.
Restituenti zvolili například pozemky, které stát potřebuje pro dostavbu Pražského okruhu mezi Běchovicemi a dálnicí D1. Některé z nich mezitím prodali firmám s neprůhledným vlastnictvím a sídlem na Kypru.
Stát se vrácení pozemků domáhá několika civilními žalobami. Pokud nynější rozhodnutí soudu nabude právní moci, mohl by o zrušení rozhodnutí o vydání pozemků usilovat ještě obnovou správního řízení.
Server Seznam Zprávy v minulosti uvedl, že prostřednictvím restitucí se v Bečvářově případu dostali k lukrativním pozemkům například lobbista Roman Janoušek či podnikatel Tomáš Hrdlička.
Státní zástupce k tomu uvedl, že policie akcionáře společnosti, kde pozemky skončily, prověřovala. „Nicméně nebylo prokázáno, že by tyto osoby vůbec věděly o tom, jak probíhalo restituční řízení nebo že by věděly něco o tom, čeho se dopustili obžalovaní,“ vysvětlil.
