V Mali měly bojovat L-39, diplomacie byla proti

Stroj od Aera jménem L-39.

Stroj od Aera jménem L-39. • Zdroj: Petr Horky

Pavel Otto

Čtěte e15 v Googlu přednostně

Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.

Preferujte nás Sledujte nás
Dlouhodobé napětí mezi českými zbrojovkami a ministerstvem zahraničí se zvyšuje. Firmy kritizují úřad Karla Schwarzenberga (TOP 09) za to, že jim před rokem zakázal vývoz vojenské techniky do Mali.

Šlo o české podzvukové letouny L-39, náhradní díly na ruské stíhačky MiG-21, různé rakety na tyto stroje a pestrou škálu dalších zbraní. Část měla pocházet z arzenálů české armády. Především pomocí letadel chtěla malijská vláda rozprášit islamistické jednotky postupující ze severu země a předejít tak současnému konfliktu.

„Tento projekt měl potenciál ovlivnit poměr sil na bojišti. Ve světle aktuální situace, kdy český stát zadarmo posílá do Mali zbraně a k tomu nákladný kontingent vojenských instruktorů, se ukazuje nekoncepčnost a slabost naší zahraniční politiky,“ tvrdí šéf Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiří Hynek.

S vývozem zbraní musí vždy souhlasit čtyři ministerstva — vnitra, průmyslu a obchodu, obrany a právě zahraničí. To má navíc právo veta — přestože ostatní úřady vydají kladné stanovisko, může export zatrhnout. Malijské vládní delegace od roku 2009 několikrát navštívily Česko a jednaly s představiteli české exekutivy, mimo jiné s rezortem obrany a se zbrojařskou asociací. „Klíčový byl souhlas Černínského paláce, tam jsme ale narazili,“ dodal Hynek.

Ministerstvo zahraničí na dotaz deníku E15 žádné konkrétní důvody zákazu neuvedlo: „Pozornost věnovaná vývozu vojenského materiálu odráží zájem na minimalizaci možných bezpečnostních rizik, rizik poškození dobrého jména a prestiže ČR. Obzvláště citlivé jsou v tomto směru nestabilní státy, státy se slabou či nefunkční státní správou, státy ve stavu zvýšeného napětí a podobně.“

Vedle toho, že špatně vyzbrojená malijská armáda nedokázala zastavit rychlý postup extremistů k hlavnímu městu Bamaku, což si vyžádalo intervenci Francie a dalších spojenců, se český stát podle Hynka připravil o daňové příjmy a nepodpořil zaměstnanost v době stagnace hospodářství. „Česká diplomacie se mnohdy zdráhá dát souhlas k obchodu do oblastí, kde se místní vlády potýkají s islámským terorismem nebo obnovují své ozbrojené složky za podpory velkých států NATO, tedy USA, Velké Británie či Francie. Typicky to jsou nakonec právě firmy z těchto zemí, které potřebné zbraně dodají,“ konstatoval Hynek.

Asociace si podporu představuje jinak

Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu už delší dobu upozorňuje na to, že rozhodování ministerstva zahraničí je nekoncepční a ovlivňují ho zájmy konkrétních úředníků, kteří si nechtějí poškodit svou diplomatickou kariéru. „Funguje tam systém, kdy o vývozu nerozhodují specializovaní pracovníci, ale diplomaté, kteří se vrátili do tuzemska a čekají na další vyslání do zahraničí. Bohužel tím mnohdy přichází vniveč nejen práce obchodníků, ale i úředníků, kteří mají na starost podporu vývozu,“ dodal Hynek.

Ladislav Šimek: Být v Toulouse, Aero zaměstná dalších 500 lidí

Volby 2026

V roce 2026 v Česku proběhly komunální a senátní volby. Přinášíme kompletní výsledkový servis a přehled povolebního dění. Zjistěte, kdo ovládl radnice v Praze i dalších velkých městech a kdo získal křeslo v Senátu. K dispozici jsou také interaktivní mapy výsledků pro jednotlivé obce a obvody i detailní vysvětlení toho, jak fungují obecní zastupitelstva.

Volba starosty a primátora

Voličský průkaz

Volební komise

Komunální volby v Praze

Kandidáti na primátora Prahy

Kde volit podle adresy

Otevírací doba volebních místností

Výsledky komunálních voleb

Výsledky 1. kola voleb do Senátu

MAPA senátních voleb

Výsledky 2. kola voleb do Senátu