Praha - Buď jsou nezaměstnaní, nebo, což je pravděpodobnější, dělají načerno. Z nových údajů statistiků plyne, že v Česku přibylo 40 tisíc cizinců, o kterých nikdo neví, jak se živí.
Za poslední čtyři roky vzrostl počet cizinců v tuzemsku o 63 procent. Strmý nárůst přistěhovalectví se ale s ekonomickou krizí v roce 2009 zastavil a zveřejněná čísla Českého statistického úřadu ukazují i na skutečnost, že desetitisíce cizinců zamířily do šedé ekonomiky.
"Mezi lety 2008 a 2009 jsme zaznamenali pokles počtu zaměstnaných cizinců u nás o padesát tisíc, živnostníků přibylo mezi cizinci v Česku jen deset tisíc," říká Daniel Chytil z Českého statistického úřadu.
Statistiky ale neukazují, že by v takové míře (přibližně čtyřicet tisíc) cizinci Česko zároveň opustili. "Pokles je asi o pět tisíc lidí v roce 2009, podle předběžných čísel podobný pokles zaznamenáme i za letošní rok," dodává Chytil.
Nejvíce v Česku žilo v roce 2009 Ukrajinců, Slováků a Vietnamců. Mezi zaměstnanci podniků je nejvíce Slováků, Ukrajinců a Poláků. Vlastní místo si jako živnostníci obstarávají nejvíce Vietnamci, následují je Ukrajinci a Slováci.
Ve většině krajů tvoří největší část cizinců občané Ukrajiny. Výjimkou jsou kraje Karlovarský a Ústecký, kde žije nejvíce Vietnamců. V Moravskoslezském kraji zase mezi cizinci převažují Slováci.
Podle autorky studie Život cizinců v ČR 2009 Hany Bardoňové je účel pobytu cizinců u nás v drtivé většině právě ekonomický. "Tomu odpovídá i věková struktura cizinců. 89 procent zi nich je ve věku od 15 do 64 let. Nejvíce jich je ve skupině pětadvacet až devětadvacet let," upozorňuje Bardoňová.
12 % Pražanů jsou cizinci
"Nejvíce cizinců žilo i v roce 2005 i v roce 2009, které jsme srovnávali, v hlavním městě. Loni to už bylo téměř dvanáct procent," dodává. Naopak nejméně je cizinců ve Zlínském kraji - pouze 1,4 procenta.
Celkově tvoří cizinci v Česku 4,15 procenta populace (v roce 2005 to bylo 2,6 procenta).
"Ve srovnání s ostatními postkomunistickými zeměmi, je snad s výjimkou Slovinka, v Česku podíl cizinců v populaci zdaleka nejvyšší. Na Slovensku je to jedno procento, v Polsku jen desetiny procenta," řekl Daniel Chytil.
Naopak ve srovnání se západními sousedy je v České republice cizinců málo. Německo eviduje deset procent cizinců v populaci, Rakousko o procento méně.
I velká města u našich západních sousedů Prahu v počtu cizinců překonávají, i když například Berlín, který je tradičně označován jako kosmopolitní město, jen o dvě procenta. V Mnichově se počet cizinců už blíží čtvrtině, ve Frankfurtu nemá německý psa každý pátý obyvatel. Stejně tako je na tom rakouská metropole Vídeň.
