V Česku bude příští rok investiční i letecké fórum s Čínou
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Česko příští rok stejně jako letos uspořádá Čínské investiční fórum, v roce 2017 uvítá také summit skupiny 16+1 na téma letectví. Vyplývá to ze směrnice, na jejímž textu se v Rize během úvodního dne víkendových jednání shodli premiéři zemí ze států východní a střední Evropy s Čínou. Česko na summitu v Lotyšsku zastupuje premiér Bohuslav Sobotka.
Hlavním výstupem letošního summitu jsou takzvané Rižské směrnice. Dokument vytyčuje hlavní směry spolupráce v rámci platformy včetně konkrétních projektů na rok 2017. ČR na jejich základě přivítá příští rok letecké fórum, které by mělo posílit spolupráci ČR s Čínou v oblasti letectví. Sobotka novinářům řekl, že fórum by mohlo podpořit možnosti certifikace českých letadel pro vývoz do Číny.
Česko rovněž dlouhodobě usiluje o to, aby hostilo samotný summit premiérů 16+1, který se letos koná v Rize. Pro příští rok ale dostalo přednost Maďarsko. "Lotyšsko nastavilo laťku vysoko," řekl na tiskové konferenci po závěru dnešní části jednání maďarský premiér Viktor Orbán. "Kooperace 16 zemí s Čínou je i ve prospěch Evropské unie, unie hospodářsky stagnuje a otevřít se největší ekonomice světa jí může jen prospět," uvedl.
"Pro ČR je tam zajímavé, že bude pokračovat investiční fórum, které každoročně pořádáme v ČR," řekl novinářům Sobotka při příchodu na jednání k obsahu směrnic.
Ve svém projevu na summitu Sobotka zdůraznil potřebu rozvinout společné obchodování přes internet a letectví. "Čeští experti jsou připraveni nadále sdílet své zkušenosti v civilním letectví a související legislativě a spolupracovat na budování potřebné infrastruktury, transferu technologií a přípravě specialistů," uvedl.
Schůzky ve formátu 16+1 probíhají každoročně od roku 2012. S Čínou na nich diskutuje 11 členů Evropské unie a pět dalších zemí z Balkánu. Skupina se soustředí na rozvoj v oblastech investic, dopravy, financí, vědy, školství a kultury. Prioritami ekonomické spolupráce jsou rozvoj infrastruktury, špičkové technologie a ekologicky šetrné technologie.
Česko v březnu s Čínou uzavřelo dohodu o strategickém partnerství. O vztazích zemí se rozproudila debata po nedávné schůzce ministra kultury Daniela Hermana s tibetským duchovním dalajlamou. Prezident, premiér a předsedové parlamentních komor po něm vydali prohlášení, ve kterém se od jeho postupu distancovali. Kritici tvrdí, že prohlášení je projevem vazalství Česka.
Dovoz z Číny do Česka letos do konce srpna klesl podle údajů Českého statistického úřadu o 1,7 procenta na 276 miliard korun. Český export oslabil o pět procent meziročně na 29 miliard korun. Sobotka před odletem do Rigy novinářům řekl, že je nutné pracovat na tom, aby se výrazný nepoměr mezi exportem a importem vyrovnal.
Dalším podepsaným dokumentem je deklarace o spolupráci mezi námořními přístavy. Zahrnuje přístavy v Jaderském, Baltském a Černém moři, včetně suchozemských říčních toků. "Přestože je ČR zemí bez přístupu k moři, považujeme tuto spolupráci za zajímavou iniciativu. Budeme hledat možné projekty, které by se týkaly silničních, železničních či říčních koridorů či přiléhající infrastruktury ČR," řekl Sobotka premiérům.
