Ústavní soud si předvolal Jurečku a Stanjuru jako svědky k jednání o penzích

Poslanci ANO, za které jednala Alena Schillerová, návrh podali v květnu. Snížení mimořádné valorizace bylo podle nich retroaktivní a nabouralo očekávání důchodců. Sněmovní opozice rovněž zpochybnila způsob projednávání novely ve stavu legislativní nouze a s údajným nepřípustným omezením parlamentní rozpravy.

Veřejná jednání pléna, tedy sboru všech ústavních soudců a soudkyň, bývala před deseti a více lety častá. Ve druhém předsednickém období Pavla Rychetského, tedy v letech 2013 až 2023, jejich počet klesl. O většině návrhů na rušení zákonů plénum diskutovalo neveřejně a výsledek pak jen vyhlásil soudce zpravodaj s předsedou soudu. Výjimek bylo jen několik. Například v roce 2017 soud po veřejném jednání zrušil mechanismus stanovování výše úhrady zdravotnických prostředků z veřejného zdravotního pojištění. Pod novým předsedou soudu Josefem Baxou půjde o první veřejné jednání.

Lednové jednání se bude týkat sporného zkrácení valorizace penzí. Průměrná měsíční penze podle novely vzrostla od června o 760 korun místo předpokládaných 1770 korun, jak by tomu bylo podle běžných zákonných pravidel. Snížení valorizace bylo podle vlády nutné pro stabilizaci veřejných financí, stát jen za letošek ušetří 19,4 miliardy korun. Opozice naopak mluvila o okrádání důchodců.

Soud dospěl k závěru, že by ústní jednání mohlo objasnit důležité okolnosti případu. Proto předvolal jako svědky oba ministry. Také si vyžádal stanovisko od Národní rozpočtové rady, odborného pracoviště CERGE-EI, České národní banky a Českého statistického úřadu. Stanoviska poslouží mimo jiné k posouzení, zda existovaly mimořádné okolnosti a panovala hrozba značných hospodářských škod, kterými při předkládání novely argumentovala vláda.