Brno - Ministerstvo práce a sociálních věcí ani přes březnové rozhodnutí pléna Ústavního soudu, které v průlomovém rozhodnutí otevřelo možnost dorovnání nižších slovenských důchodů, neřeší situaci tisíců českých penzistů.
Jde asi o 3000 původně československých důchodců, kteří dnes žijí v Česku, ale pobírají nižší důchody ze Slovenska.
A to jenom proto, že ve společném státě pracovali pro firmy se sídlem na Slovensku, část z nich přitom nikdy neopustila území Čech.
Přestaňte diskriminovat
Ústavní soudci přitom v březnu rozhodli v případě Anny Weiszové, že takový postup je diskriminační a lidé, kteří za rozpad společného státu nemůžou, by neměli být v situaci, kterou nijak nezavinili, diskriminováni.
A soudce zpravodaj Vladimír Kůrka uvedl, že nález otevřel prostor pro "dorovnání" nižších slovenských důchodů. Soudce dodal, že je na úřadech, aby rozhodly, jak to udělají.
Souvislosti
Co v březnu Ústavní soud rozhodl:
- Na dobu zaměstnání pro zaměstnavatele se sídlem ve slovenské části československého státu nelze nahlížet jako na "zaměstnání v cizině".
- Takové rozlišování mezi občany České republiky považuje Ústavní soud za diskriminující, neboť není podloženo "objektivními" a "rozumnými" důvody.
- Ratifikací mezinárodních smluv nejsou dotčena výhodnější práva, ochrana a podmínky, poskytované a zaručené vnitrostátním zákonodárstvím.
- U ústavních soudců neuspěl ani argument českého Ministerstva práce a sociálních věcí. To tvrdí, že pokud by doplácelo nižší slovenské důchody, porušilo by právo Evropské unie.
- A navíc by to vedlo k tomu, že by nárok na český důchod získala velká skupina Slovenska, která by měla do konce roku odpracováno dvacet pět let ve společném státě a dosáhla důchodové věku. Česko by tak takové dorovnání stálo podle ministerstva miliardy.
- Ústavní soudci ale uvedli, že pro posouzení nároku paní Weiszové kvůli přistoupení Česka k Evropské unii nevyplývají žádné důsledky.
Ústavní soud se přitom "slovenských" důchodců zastal už čtyřikrát, pouze jednu žádost pro nepřípustnost odmítl.
Březnové rozhodnutí ústavních soudců označil za průlomové také veřejných ochránce práv Otakar Motejl, který na situaci těchto penzistů dlouhodobě upozorňuje.
"Považuji rozhodnutí Ústavního soudu pro další rozhodovací praxi za průlomové. Poprvé byl tento problém projednán a rozhodnut plénem Ústavního soudu," uvedl Motejl s tím, že předpokládá, že úřady a soudy tímto rozhodnutím dostaly jasné vodítko jak mají postupovat.
A vyzval poškozené důchodce, aby se znovu obrátili na české úřady se žádostí o vyřešení celé situace.
Ale ani rozhodnutí pléna Ústavního soudu a ani stanovisko veřejného ochránce práv nepřimělo Ministerstvo práce a sociálních věcí ke změně přístupu.
Pro nás to není žádný průlom
Ministerstvo ale přístup nezměnilo, o žádné průlomové rozhodnutí podle ministerstva nejde. Jeho úředníci to napsali v nové odpovědi dceři paní Weiszové, která si na postup úřadů stěžovala.
"Poslední rozhodnutí pléna Ústavního soudu ve věci Vaší matky není průlomové, je pouze rozhodnutím procesním," uvedli v dopise, který má deník Aktuálně.cz k dispozici, úředníci ministerstva.
Podle ministerstva je tak znovu nutné počkat zejména na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, kam ústavní soudci k novému projednání případ Anny Weiszové poslali. Nejvyšší správní soud je přitom ve svém rozhodování, které může trvat několik měsíců, vázán právní názorem ústavních soudců.
Žádosti o dorovnání nižších slovenských důchodů na českou úroveň stále odmítá i Česká správa sociálního zabezpečení.
Kromě Anny Weiszové tak stále na vyřešení svého případu čeká také Vlasta Hezká, která ústavní soudci vyhověli už v dubnu 2005. Rozhodnutí nejvyšší právní autority v zemi ji ale ani po dvou letech k vyššímu důchodu nepřivedlo.
A to přesto, že ústavní soudci i v jejím případě jednoznačně řekli, že její situace vyplývající ze smlouvy uzavřené mezi Českem a Slovenskem je diskriminující.
"Nelze akceptovat takovou aplikaci smlouvy, jež by byla v rozporu s ústavními právy občana," řekl při posuzování její stížnosti ústavní soudce Miloslav Výborný.
Nerespektovaný soud
Soudy přitom poprvé ve prospěch lidí, kteří dostávají slovenské důchody, rozhodly poprvé už v roce 1997, o rok později se jich zastal Nejvyšší soud.
Úřady přitom ještě do roku 2003 dorovnání důchodů vyplácely, dorovnání dostává několik desítek lidí.
A v červnu 2003 se poprvé do sporu o důchody vložil Ústavní soud. Ten vyhověl stížnosti Jana Hozáka z Velké nad Veličkou. V jeho případě bylo rozhodnutí ústavních soudců účinné a muž dostává od českých úřadů dorovnání.
Případ slovenských důchodů přitom není jediný, kdy politici a úřady rozhodnutí Ústavního soudu nerespektují. Podobná situace je například ve sporech o nájemné.
Podle ústavního soudce Františka Duchoně je minulý týden rozhodnutý případ majitele domu, firmy Flamy Investments "jedním z mnoha podobných, které se táhnou někdy od roku 2002".
"Některé orgány státu nerespektují nálezy Ústavního soudu," uvedl Duchoň.
Oba spory, o slovenské důchody i regulované nájemné, bude také řešit Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku.