Úspory 60 miliard ročně? Nákupům à la Babiš chybí plán
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Odpůrci centrálních nákupů varují před soustředěním značných finančních objemů a pravomocí nad nimi do jednoho místa, tedy vzniku superkorupčního prostředí.
„Budeme podporovat proces vzniku centrálních nákupů tím, že se podíváme na to, co, kde a za kolik nakupují, a pak získaná data vyhodnotíme. Když nějaký úřad nakoupí propisky po třiceti korunách, které jiný pořídil za desetikorunu, rozdíl by měl doplatit ze svého,“ řekl E15 Michl.
Podle analytika ANO by rozhodně nevznikl žádný nový úřad nebo firma, které by požadavky jednotlivých ministerstev shromažďovaly a vypisovaly výběrová řízení. Toto tvrzení však odporuje dosavadním zkušenostem z krajů, kde podobná specializovaná pracoviště už mají několik let.
Například na Královéhradecku nakupuje elektřinu, zemní plyn nebo telekomunikační služby regionem založená a vlastněná příspěvková organizace Centrum sdílených služeb, v níž pracuje 38 lidí. Podobně to funguje i na Plzeňsku nebo jižní Moravě. „Od roku 2009 jsme ušetřili 220 milionů korun. Přitom zaměstnáváme jen pět lidí,“ uvedl jednatel společnosti s ručením omezeným Centrální jihomoravský zadavatel Bořek Semrád.
Od poloviny roku nakupuje prostřednictvím elektronického tržiště běžně dostupné zboží a služby pro všechny státní organizace i slovenské ministerstvo vnitra.
Zkušenosti s centrálními nákupy nejsou vždy pozitivní
Otázka také je, zda lze centrálně nakupovat prakticky cokoli. Podle Semráda jsou taková očekávání nereálná. „U stavebních prací si to absolutně nedovedu představit. Totéž platí i pro léky, kde vysoutěžíte pouze levná generika, která nemocnice odmítnou, protože k nim nemají důvěru,“ dodal. Navíc dosavadní zkušenosti s centrálními nákupy nejsou vždy jednoznačně pozitivní. Své o tom ví české ministerstvo vnitra, které už opakovaně narazilo u antimonopolního úřadu se záměrem centrálního nákupu datových služeb v rámci projektu Komunikační infrastruktury veřejné správy.
Na nesrovnalosti upozornil tento týden i Nejvyšší kontrolní úřad, podle něhož úřad Martina Peciny špatně určoval tržní ceny, z nichž vycházel při výpočtu úspor u jiných centrálních nákupů, takže podle NKÚ není možné objektivně zjistit, kolik vlastně ušetřil.
A další příklad ze Slovenska: tamní ministerstvo financí centrálně nakoupilo kancelářský papír po 2,39 eura, přičemž některé internetové obchody ho i pro maloodběratele v té době nabízely po 2,15 eura za balík. Odpůrci centralizovaných nákupů, které prosazuje slovenský premiér Robert Fico, poukazují i na to, že soustředěním pravomocí do jednoho místa vzniká ultrakorupční prostředí.
