Zástupce menších nemocnic nález zklamal, vyhlášku nepokládají za spravedlivou.
"Snahu o zlepšení kvality poskytované péče prostřednictvím finanční motivace k 'centralizaci' léčby některých vybraných diagnóz považuje Ústavní soud za legitimní cíl, který je prostý prvků svévole," stojí v nálezu soudce zpravodaje Josefa Fialy. Podle soudu si lze jistě představit i jiné cesty ke zvyšování kvality zdravotních služeb. "Ústavní soud nicméně není tvůrcem zdravotnické politiky a nepřísluší mu právo hodnotit jednotlivé varianty této politiky z pohledu jejich účelnosti," konstatoval soud.
Za skupinu 31 senátorů jednal Ladislav Václavec (ANO), kterého dnešní nález zklamal, stejně jako Asociaci českých a moravských nemocnic. Budou dále usilovat o změnu principu a chtějí o vyhlášce jednat s budoucí vládou. Naopak Asociace nemocnic ČR, která sdružuje větší zařízení, už dříve varovala před destabilizací systému v případě zrušení vyhlášky.
Václavec chápe rozdíl v úhradách za vysoce specializované výkony. Koeficient však dopadá i na ty běžnější, které stejně dobře zvládají menší nemocnice.
"Vidíme jako krajně nespravedlivé, proč léčba hypertenze nebo operace kyčle v Krnově má být zaplacena o 50 procent níže než ve fakultní nemocnici," řekl Václavec, který vede Sdružené zdravotnické zařízení v Krnově na Bruntálsku. Zařízení podle něj přichází kvůli koeficientu o 155 milionů ročně.
Asociaci českých a moravských nemocnic nevadí rozdíly v úhradách, připouští, že specializovaná centra mají vyšší náklady. Soud se však měl podle předsedy asociace Michala Čarvaše více zabývat tím, zda jsou rozdíly přiměřené. "Věříme, že nové vedení ministerstva bude méně pro-fakultní a bude více zastupovat všechna zdravotnická zařízení v celé ČR," uvedl Čarvaš.
Jedna sporná příloha stanovuje hodnotu bodů, výši úhrad a regulační omezení, další definuje, jaké diagnózy a případy hospitalizace spadají do úhrady formou paušálu a jakou relativní váhu mají pro systém úhrad. Senátoři kritizovali hlavně takzvaný koeficient centralizace. Poskytovatelům se statutem centra vysoce specializované péče navyšuje úhrady o pět procent, zatímco jiným poskytovatelům úhrady za tytéž diagnózy snižuje v některých případech až na polovinu.
Úhradová vyhláška je každoroční předpis ministerstva zdravotnictví. Určuje, kolik peněz dostanou nemocnice, lékaři a další zdravotnická zařízení od zdravotních pojišťoven za poskytovanou péči. Součástí vyhlášky jsou komplikované výpočtové vzorce. Cílem vyhlášky je rozdělit peníze ze systému veřejného zdravotního pojištění tak, aby byla zajištěna dostupnost péče a stabilita zdravotnických zařízení. Pro letošek rozděluje téměř 530 miliard korun.
Senátoři v neúspěšném návrhu také uváděli, že ministerstvo vydalo úhradovou vyhlášku svévolně a bez zohlednění objektivních podkladů, přestože mělo z referenčních nemocnic k dispozici data, která by umožnila spravedlivější nastavení úhrad.
Ústavní soud se vyhláškou zabýval opakovaně. V roce 2013 ji označil za protiústavní, ale přesto ji nechal v platnosti. Okamžité zrušení by ohrozilo systém i pacienty. V roce 2015 senátoři poukazovali na rozdíly v úhradách v různých částech Česka. Ústavní soud tehdy řekl, že vyhláška žádným základním právům neodporovala, navazovala na starší předpisy a pravidla byla předvídatelná a plošná, byť v důsledku mohla vyvolávat některé rozdíly a nerovnosti.
V roce 2016 soud část vyhlášky zrušil, protože rozšiřovala regulaci úhrad také na ošetřovatelskou péči v zařízeních pobytových sociálních služeb. V roce 2022 soud zamítl návrh na zrušení skupiny právních předpisů, na kterých stojí systém financování zdravotní péče v Česku. Senátoři tehdy v návrhu tvrdili, že mechanismus smluv a úhrad je nastavený tak špatně, že zdravotnictví uvádí do permanentní krize, Ústavní soud ovšem zdůraznil svou zdrženlivost a respekt k dělbě moci.
Už v jednom ze starších nálezů soud konstatoval, že zajištění vysoce náročné zdravotní péče na odpovídající úrovni vyžaduje určitou míru centralizace. Primárním zájmem pacienta přitom jistě není to, aby se centrum nacházelo co nejblíže jeho bydliště, nýbrž aby byla dána garance co možná nejlepší profesionální péče. Stejnou argumentaci soud zopakoval i tentokrát.
