Právě 250 milionů korun představuje výši škod, které dosud nahlásili zákazníci dvou největších domácích pojišťoven: České pojišťovny a Kooperativy.
Společnosti evidují už přes 15 tisíc pojistných událostí. Nejčastěji šlo o poškozené střechy domů a poničená vozidla.
Likvidace případů však stále pokračuje, a celková čísla se tak budou zřejmě ještě zvyšovat. "Jen za dnešní dopoledne přibylo 700 nových škod," řekl mluvčí Kooperativy Marek Vích.
Bez proudu je ještě 55 tisíc rodin
Bez elektřiny zůstává - po nejsilnějším vichru v historii dosavadních meteorologických měření - stále ještě na 20 tisíc domácností. Ještě v sobotu odpoledne to bylo na 50 tisíc domácností.
A to už elektrárenská společnost ČEZ odstranila více než 90 procent poruch vzniklých ničivou větrnou smrští. Vítr způsobil jen u ČEZu poruchy u 27 procent odběratelů, postiženo bylo kolem milionu lidí v pásu od západu po východní část Česka. Větší poškození nezažily ČEZ ani při rozsáhlých povodních v minulých letech.
Společnosti ČEZ a E.ON s platností od 18 hodin odvolaly na části území stavy nouze, které vyhlásily v pátek v sedm hodin ráno po velkém množství poruch po vichřici. ČTK to oznámily obě firmy.
ČEZ zrušil nouzový stav v celém Pardubickém a Moravskoslezském kraji, v kraji Vysočina na Havlíčkobrodsku, v Olomouckém kraji na Olomoucku, Šumpersku, Jesenicku a Přerovsku a ve Zlínském kraji na Vsetínsku, oznámil mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
Stav nouze podle něj platí v celém Plzeňském, Karlovarském, Ústeckém, Libereckém, Středočeském a Královéhradeckém kraji.
E.ON ponechal stav nouze v Jihočeském kraji. K 18. hodině jej zrušil na území krajů Vysočina, Jihomoravský, Zlínský a Olomoucký, doplnil mluvčí E.ON Vladimír Vácha.
Výstraha platí
Většina míst republiky hlásí po celou sobotu výrazně slabší vítr než v předchozích dnech.
Meteorologové přesto na stránkách ČHMÚ zveřejnili výstrahu před silným větrem. Výstraha platí až do nedělního večera.
Nárazový vítr navíc nadále komplikuje provoz na českých silnicích a dálnicích, přesto byly dnes ráno všechny sjízdné, většinou bez omezení. Pro veškeré komunikace stále platí výstraha před vichřicí a doporučení vyjíždět pouze v nejnutnějších případech.
Proč Kyrill?
Víc než padesát let dávají němečtí meteorologové jednotlivým tlakovým nížím a výším lidská jména pro lepší orientaci.
Nedávno začali s názvy dokonce obchodovat, takže kdo má zájem, může si za patřičný obnos počasí koupit a podle svého gusta pojmenovat.
Tak to loni udělali i tři sourozenci Naďa, Boris a Rumen pro svého otce Kyrilla Genowa z Neuenhagenu u Berlína. Patronát mu věnovali k 65. narozeninám loni v březnu. Níži podle něj pojmenovali Kyrill. Tehdy ale netušili, že přeroste v ničivý orkán páchající ve střední Evropě škody jako málokdy dřív.
Jména dává tlakovým oblastem meteorologický ústav Svobodné univerzity v Berlíně a ústřední Německá meteorologická služba v Offenbachu je přebírá.
Obvykle se užívají v německojazyčné oblasti, avšak Kyrill měl takovou ráži, že se ujal i mnohde jinde v Evropě. Soukromí zájemci o pojmenování výše nebo níže se mohou hlásit internetem www.met.fu-berlin.de/wetterpate/ a podmínkou je, že musí jít o běžně užívaná křestní jména.
Nad Německem se ročně vyskytne asi 50 výší a 150 níží. Větší vzácnosti je výše, má obvykle delší trvání, bývá při ní hezky a tomu také odpovídá cena. Dát jí jméno stojí 299 eur (asi 8300 Kč), zatímco pojmenovat níži 199 eur.
Berlínská univerzita začala počasí pojmenovávat v roce 1954. Inspirovali ji Američané, kteří začali dávat za druhé světové války v abecedním pořádku ženská jména tajfunům v Tichomoří. Brzy pak začaly dostávat názvy i hurikány v Atlantiku.
Němci nebyli po první desítky let příliš galantní a tlakové níže, které nezřídka přinášejí psí počasí, dostávaly ženská jména. Příjemné dny se daly čekat jen s nástupem tlakové výše nesoucí jméno mužské. Rovnoprávnost se prosadila od roku 1999, kdy se patronáty nad tlakovými oblastmi každým rokem začaly střídat. Níže letos nesou mužská jména a výše ženská. Nejbližší níže, která postupuje středoevropským prostorem o víkendu, se jmenuje Lancelot.
Doprava
K normálu se v pátek v noci vrátila pražská Ruzyně, kde vichr poškodil střechu terminálu Sever 2. Terminál je od dnešního rána opět v provozu.
Kalamitu se dosud nepodařilo zcela odstranit na železnici. Dosud stále nejezdí vlaky na třech regionálních tratích. Jinak je železniční síť v provozu a soupravy jezdí podle jízdních řádů.
"Trasy Rypník - Lipno nad Vltavou, Volary - Vimperk a Nýrsko - Železná Ruda by měly být uvedeny do provozu dnes odpoledne. Nyní na nich vozí cestující autobusy," uvedl mluvčí Českých drah Aleš Ondrůj.
Orkán Kyrill ve zpravodajství Aktuálně.cz
-
ON LINE zpravodajství: Jak se Česko vzpamatovává z nočního orkánu a jaké následky za sebou vichr nechal, čtěte ZDE
-
NOČNÍ HLÍDKA: Jak se vichr hnal Českem? Co jste prožívali ve svých městech? Drželi jste s námi noční hlídku. Kompletní noční zpravodajství čtěte ZDE.
-
SOUHRN: Páteční výčet škod v České republice. Informace o obětech orkánu.
-
SOUHRN: Co se dělo v Evropě? Jakou bilanci za sebou orkán nechal? - čtěte ZDE
-
ENERGETICKÁ BILANCE: Jak na tom byly domácnosti po řádění vichru? Čtěte ve článku "Energetici vyhlásili stav nouze"
-
POLOMY: Vítr způsobil ve státních lesích největší škody v historii. Výrazně poničen je například i Krkonošský národní park, čtěte ZDE