Poté, co prezident Petr Pavel odmítl jmenovat Filipa Turka ministrem životního prostředí, přišli Motoristé s jiným řešením. Jejich čestný předseda se stane vládním zmocněncem a bude tak zastávat funkci ministra. Není ale jasné, jak to bude fungovat. A jak říká ústavní právník Ondřej Preuss, české právo s tím vůbec nepočítá. „Zatím jsem nedospěl k tomu, že by to mohlo efektivně fungovat,“ říká.
Začal bych tím, co by si naši čtenáři měli představit pod pojmem „vládní zmocněnec“? Co je to za funkci?
To by asi rádi věděli nejen čtenáři, ale i my. Dnes to totiž v zásadě neví nikdo. Možná uvnitř vládní koalice mají konkrétnější představu. Přemýšlím nad tím, jak by to mohlo fungovat, a zatím jsem nedospěl k tomu, že by to efektivně fungovat mohlo. Náš právní řád vůbec nepočítá s tím, že by ministr mohl někoho zmocnit, aby vykonával funkci ministra.
Jediné, co mě napadá, je, že by mohl působit neformálně, tedy jako poradce, který by formálně nemohl rozhodovat ani dávat závazné instrukce. To by vždy musel autorizovat ministr, což by byl pořád Petr Macinka.
Chápu to tedy správně, že zmocněnec nemůže úkolovat státní aparát?
Přesně tak. To by bylo mimo zákonný rámec a vlastně i proti němu. Vytvářeli byste takového „neministra“, který by sice fakticky vykonával funkci ministra. Ale tím, že by nebyl členem vlády, by ani nenesl odpovědnost za výkon funkce.
Navíc by to bylo obcházení konstrukce ústavního jmenování člena vlády. Takže já si to opravdu nedovedu v tomto duchu - aby to bylo efektivní - představit. Je potřeba zdůraznit, že ministr má v našem systému dvojí roli. Tedy že je jednak tím, kdo vede ministerstvo – a tam rozhoduje sám, ale zároveň je členem vlády. A rozhoduje i v rámci kolektivního orgánu.
Zmocněnec tak nemá hlasovací právo na vládě....
Přesně tak. To je další aspekt.
A komu by byl zmocněnec odpovědný?
Lze to chápat tak, že sněmovna, která je primárním kontrolním orgánem vůči vládě, může přistupovat k řízení ministerstev. Takže za to nese odpovědnost vláda. Pokud by s tím sněmovna souhlasila a dala vládě důvěru, tak to samozřejmě fungovat může. Ale podle mého názoru by to nepřinášelo žádnou efektivitu, naopak by to vytvářelo potenciální problémy. Zmocněnec by mohl fungovat jenom neformálně ve vztahu k dalším orgánům a i ve vztahu k úředníkům ministerstva. Když to řeknu napřímo, neměli by jej poslouchat.
Navíc tam může vzniknout i otázka práce s citlivými podklady. Tedy jaký ten člověk bude mít přístup k důvěrnějším informacím. A jak by potom byla řešena odpovědnost, pokud by třeba došlo ke zneužití takových informací. Vyvstávaly by tam otázky, které u ministra neřešíme. Může to vytvořit tenze, problémy a neefektivitu, o které v tuhle chvíli můžeme jen spekulovat. A hlavně to působí jako obcházení ústavního postupu při jmenování člena vlády, respektive ministra.
Vládní zmocněnci v Česku běžně fungují. Ale zmocněnec, který by zastával funkci ministra, je v Česku novinka?
Přesně tak. Úkolem zmocněnců je spíše vyjednávat - snažit se sladit postupy jednotlivých orgánů, aby se překonalo to, čemu se říká resortismus. Zmocněnci ale nemají žádné exekutivní pravomoci. Jenom koordinují, ale nemohou autoritativně rozhodovat. To je úplný opak toho, co dělá ministr. Jeho úkol je vládnout, to znamená rozhodovat.
Jak to vlastně je s Turkovou žalobou na prezidenta? Změnila by se jeho pozice, pokud by byl vládním zmocněncem?
Samozřejmě může podat civilní žalobu na ochranu osobnosti, ale pokud by ji podal na prezidenta republiky, tak by neuspěl. Podle judikatury by měl žalovat Českou republiku prostřednictvím ministerstva financí. I kdyby ji podal procesně korektně, tak si stejně myslím, že by neuspěl. Nezdá se mi, že by postup prezidenta nějakým způsobem vybočoval. V osobnostních sporech se totiž hodnotí celá řada faktorů a jedním z nich je i to, zda jsou ta hodnotící stanoviska založena na reálných faktech. A navíc pan Turek jako osobnost veřejného zájmu musí snést vyšší míru kritiky.
Kompetenční žalobu by mohl podat předseda vlády. Ale rozhodně by ji nemohl podat pan Turek. Ani v roli zmocněnce. Pak je tu také možnost, že by Senát dospěl k závěru, že prezident blokuje vznik vlády a že je to hrubé porušení ústavy ze strany prezidenta. Mohl by pak iniciovat žalobu k Ústavnímu soudu. S tím by ale musela souhlasit třípětinová většina v Senátu i ve sněmovně. A to v tuto chvíli pravděpodobně není na pořadu dne.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
ŽIVĚPo Hillary Clintonové čeká grilování v kauze Epstein i jejího muže, exprezidenta USA
Bývalý americký prezident Bill Clinton dnes bude ve městě Chappaqua ve státě New York svědčit za zavřenými dveřmi před sněmovním výborem pro dohled, který vyšetřuje kauzu sexuálního predátora Jeffreyho Epsteina a síť jeho kontaktů. Jeho manželka Hillary Clintonová svědčila před výborem ve čtvrtek.
Nenechte si ujít: Tragikomický film Drobná nehoda i fascinující Proměny od dua SKUTR
Poetický a zároveň dobrodružný film s Terezou Rambou v hlavní roli, oceňované drama z Blízkého východu okořeněné suchým humorem, zasněné melodie z divokého Irska, originální divadelní podání antických mýtů v režii tandemu SKUTR i výstava českého malíře, který se výrazně prosadil také ve Francii.
KVÍZ: Od romantiky k šíleným krvákům. Poznáte slavné filmové domy?
Některé domy jsou stejně slavné jako jejich filmoví hrdinové. Mnohým tak často stačí jediný pohled na fasádu a okamžitě vědí, do jakého příběhu patří. Vyzkoušejte si, jestli poznáte ikonické filmové domy z legendárních snímků – od rodinných komedií až po mrazivé horory.
Klímičova boží ruka, smáli se Hanáci rebelii kapitána. Nesnáším VAR, pěnil soupeř
Nenápadného hrdinu měla situace před vítězným gólem olomouckých fotbalistů v odvetě úvodního kola vyřazovací fáze Konferenční ligy v Lausanne.
Rozjetý Nečas dal další dva góly. Pastrňák pomohl Bostonu prodloužit úspěšnou sérii
Dva góly Martina Nečase v čtvrtečním zápase NHL neodvrátily porážku hokejistů Colorada s Minnesotou 2:5. Český útočník David Pastrňák přispěl Bostonu jednou asistencí k vítězství nad Columbusem 4:2. Byla to jeho jubilejní padesátá přihrávka v sezoně.