Tři scénáře příští vlády: jeden je na stole, druhý záložní, třetí jen hypotetický

Vratislav Dostál Vratislav Dostál
před 2 hodinami
Dva dny po volbách se situace v souvislosti se vznikem nové vlády jeví jasně: podle prezidenta republiky Petra Pavla je na stole zatím pouze vznik koaliční vlády, jejíž součástí bude hnutí ANO, Motoristé sobě a SPD. To ovšem neznamená, že neexistuje záložní plán. Nebo že se do hry v jistý moment nedostane zcela nová varianta.
Pokud si Andrej Babiš myslel, že vše půjde svižně a rychle a sestaví svůj nový kabinet v řádu dnů, nyní mu musí být jasné, že to zase tak jednoduchý úkol nebude.
Pokud si Andrej Babiš myslel, že vše půjde svižně a rychle a sestaví svůj nový kabinet v řádu dnů, nyní mu musí být jasné, že to zase tak jednoduchý úkol nebude. | Foto: Libor Fojtík

Podle prezidenta Petra Pavla je z vyjádření předsedů jednotlivých politických stran zřejmé, že je v danou chvíli zájem na vzniku koaliční vlády tří stran - hnutí ANO, SPD a Motoristů. Pro pořádek dodejme, že tyto tři formace budou v nové sněmovně disponovat pohodlnou většinou 108 hlasů z dvou set.

"O jejím konkrétním složení a personálním zabezpečení se bude teprve jednat mezi předsedy politických stran. Ale zřejmě na tomto půdorysu může nová vláda vznikat," dodal prezident v pondělí po poledni poté, co dokončil kolečko prvních jednání s předsedy všech stran, které uspěly o víkendových volbách do Poslanecké sněmovny. Klíčová je přitom jeho poslední citovaná věta.

Varianta, která je na stole

Půdorys, na kterém se už vedou jednání o příští vládě, byl jasný ihned po sečtení hlasů. Jeho součástí jsou celkem tři strany, z toho dvě - ANO a SPD - tvořily opozici v minulém volebním období, ta třetí - Motoristé sobě - jsou sněmovním nováčkem. Vyloženě se tedy nabízelo, že právě tyto tři formace jednání o nové vládě zahájí.

Což se stalo ještě v sobotu večer, kdy předsedové obou menších uskupení - Tomio Okamura a Petr Macinka - dorazili za Andrejem Babišem k němu domů do Průhonic. Avšak pokud si Andrej Babiš myslel, že vše půjde svižně a rychle, a že tudíž sestaví svůj nový kabinet v řádu dnů, nyní mu musí být jasné, že to zase tak jednoduchý úkol nebude.

Protože pokud pracoval s tím, že obě menší formace podpoří vznik jeho menšinového jednobarevného kabinetu, SPD i Motoristé na něj naopak vyrukovali s tím, že na to může zapomenout a že by jim nedávalo žádný smysl nebýt součástí vlády. V médiích už se dokonce objevují spekulace, o která ministerstva si obě menší strany říkají a kdo zasedne v jejich čele.

Tady je možná dobré připomenout, že Andrej Babiš ještě nebyl prezidentem ani pověřen sestavením vlády. A taky třeba to, že po minulých volbách v roce 2021 byl Petr Fiala sestavením vlády pověřen až 9. listopadu, tehdejší prezident Miloš Zeman ji jmenoval 17. prosince a důvěru Poslanecké sněmovny obdržela až 13. ledna roku 2022.

Jinak řečeno - ještě to bude všechno trvat. Zvlášť pokud ani jedna ze stran nebude chtít ze svých původních představ ustoupit. A tady zase platí, že všichni do jednání vstupují z maximalistických pozic prostě proto, aby měli kam ustupovat. Ostatně z SPD už zaznívá, že by se možná spokojili třeba jenom s jedním ministerským křeslem.

Záložní plán

Navíc pokud prezident ve svém vystoupení před novináři v pondělí řekl, že jde o půdorys, na kterém může budoucí vláda vznikat, lze si vcelku realisticky představit, že Andrej Babiš v jistý moment přijde s tím, že se rýsuje dvoukoalice složená z hnutí ANO a Motoristů sobě, kterou při jejím vzniku ve sněmovně podpoří právě SPD.

Půdorys by byl zachován, jen by se změnil formát vlády. Navíc je vcelku evidentní, že Babiš a Okamura nemají pražádný problém s tím, čemu se v souvislosti s americkým prezidentem Donaldem Trumpem říká transakční politika - tj. politika ve smyslu "něco za něco". Ostatně Okamurovi nejde ani tak o politiku v programovém smyslu slova, je to hlavně politický podnikatel.

Babiš si ho tudíž může nakonec "koupit". A nejenže mu v takovou chvíli nabídne například post předsedy Poslanecké sněmovny, což se vyloženě nabízí, uplatit ho může i rozličnými pozicemi pro jeho lidi ve státní správě, v dozorčích radách a představenstvech firem se státní účastí nebo rozličnými posty resortních náměstků. V tom byl Babiš vždycky kreativní dost a nějaké drahoty s tím jistě dělat nebude.

Okamura by to sice musel nějak veřejně obhájit, ale ani v tomto by překážka skoro jistě nenastala. Před voliči by si svůj ústupek hájil tím, že součástí programového prohlášení vlády budou některé z priorit jeho strany, že mají pojistky a záruky, že je budoucí předseda vlády neobejde a že je to nutná daň za to, že tady vznikne vláda, která tu bude konečně, jak říká Okamura, pro lidi.

Zatím hypotetická možnost

A pak je tady ještě jedna možnost, o níž se zatím vůbec nemluví. Což ovšem neznamená, že se nemůže v jistý moment dostat do hry. V našem podcastu Politická šikana o ní hovořil bývalý předseda lidovců a TOP 09 a bývalý ministr financí ve vládách Mirka Topolánka a Petra Nečase Miroslav Kalousek. O co jde?

Podle něj i opozice nese svůj díl odpovědnosti za směřování země. A pokud vládní strany postavily kampaň na geopolitickém tématu, tedy na prozápadním směřování České republiky a ochraně demokracie, tak by podle něj měly o toto téma pečovat nejen slovy, ale i činy jakožto příští opozice. "A pokud z voleb udělaly téměř referendum o našem geopolitickém směřování, tak to referendum dopadlo velmi dobře," připomíná Kalousek.

"Stačilo! se nedostalo do sněmovny a jediný subjekt, který zpochybňuje naše členství v NATO a v Evropské unii, je SPD. A ta má patnáct hlasů," zdůrazňuje. "A to je velmi málo. A já bych se z té opozice snažil, aby těchto patnáct hlasů mělo ne co největší, ale co nejmenší vliv na vládní politiku." Podle něj by to vyžadovalo velkou politickou kreativitu, toleranci a profesionální přístup.

Kalousek zdůrazňuje, že to neznamená, že by některá ze stávajících vládních stran šla s hnutím ANO do koalice, avšak že by Babišovi mohly v řadě případů poskytnout toleranci. "Aby nebyl stoprocentně vydíratelný těmi patnácti hlasy SPD. Neměla by to být nesmiřitelná válka mezi opozicí a vládou za každou cenu - s tzv. nulovou tolerancí. Právě proto, že jde o směřování naší země, by tam nějaká míra tolerance být měla."

Naznačuje přitom, že by se tak mohlo stát i při jejím samotném vzniku a hlasování o její důvěře. A dodává: "To si myslím - je péče o demokracii, je to péče o směřování naší země." Nic takového ale v danou chvíli není předmětem politické debaty a je otázka, zda se tak stane. Ještě jednou: v pondělí prezident před novináři mluvil výhradně o trojkoalici složené z hnutí ANO, SPD, Motoristů.

A ředitel jeho tiskového odboru Vít Kolář pro Aktuálně.cz řekl toto: "Prezident pouze konstatoval stav vyjednávání na základě informací od předsedů stran ANO, SPD a Motoristé, kteří deklarují snahu vytvořit společnou vládu. Žádná ze stran současné koalice totiž neavizovala snahu účastnit se jakkoli jednání o vzniku vlády."

Co se ale dneska jeví jako nerealistické, může být za měsíc nebo dva jednou z možností, o které se bude mluvit. Ostatně faktor načasování je pro jakoukoli politickou iniciativu - pro její akceptovatelnost a úspěšnost - zcela zásadní. Vždycky je potřeba využít okno příležitosti, které ale nebude otevřené věčně. Politici podobné manévry nesmí uspěchat, nesmí je ale ani prováhat - musí být ve správný čas na správném místě.

A tady si lze představit, že některý z předsedů stran, které jsou součástí vlády Petra Fialy, v jistý moment, obzvlášť pokud se bude vyjednávání Babiše s SPD a Motoristy protahovat, vstoupí do hry a přijde s podobnou iniciativou. Otázka ovšem je, zda lídři zmíněných stran disponují tím, co Kalousek opakovaně zmínil v našem rozhovoru: velkou mírou politické kreativity, velkou mírou nadhledu a velkou mírou tolerance. To ukáže teprve čas.

 
Mohlo by vás zajímat

Právě se děje

Další zprávy