Už několik dnů má ministr kultury Martin Baxa (ODS) k dispozici závěr resortní rozkladové komise. Ta v uplynulých týdnech posuzovala dřívější rozhodnutí úřadu týkající se hřebčína v Napajedlech. Baxa totiž jako kulturní památku, která vzácným nemovitostem zajišťuje mimo jiné ochranu před necitlivými developerskými záměry, uznal pouze budovy hřebčína.
Tento punc nedal osmihektarové lokalitě výběhy, kde se nacházejí především pastviny pro napajedelské koně. Právě na nich by chtěl současný majitel zkrachovalého hřebčína vybudovat menší sídliště. Odpůrci takové myšlenky a zastánci obnovení chovu mají za to, že památková ochrana se musí týkat nejen samotných budov, ale i sousedních polí.
Proto menšinový vlastník Libor Hlačík a jeho právní zástupce Aleš Martínek letos na jaře požádali ministerstvo o obnovu řízení. A to už skončilo, zjistil deník Aktuálně.cz. Ministerstvo ovšem odmítá sdělit, jaký je výsledek i k čemu jeho úředníci došli.
"Rozklad v kauze obnovy řízení ke hřebčínu v Napajedlech rozkladová komise projednala a spis byl předán panu ministrovi," prohlásila jen Ivana Awwadová z tiskového oddělení resortu s tím, že jde o neveřejný materiál. A mlčí i sám ministr Martin Baxa, na dotazy reportéra deníku Aktuálně.cz neodpověděl. Následně se ozvala jeho mluvčí Jana Malíková, podle níž se Baxa chystá ve věci rozhodnout v blízké době.
Čerstvé informace o průběhu řízení nicméně nemá ani sám Libor Hlačík. Zatím ani neví, kdy se případem začne zabývat Městský soud v Praze. Tam totiž jeho právní zástupce Aleš Martínek podal na jaře žalobu mířící na ministerstvo kultury. Tvrdí, že neprohlášením pastvin za kulturní památku úřad Martina Baxy chyboval a poškodil veřejný zájem.
Půjde o pikantní kauzu, neboť u soudu se Hlačík a Martínek, výrazní bojovníci za oživení hřebčína, mohou setkat se zástupci resortu a Antonínem Sieklíkem mladším, nynějším většinovým vlastníkem areálu. Tedy pokud se justice rozhodne pro veřejné projednání věci a nevystačí si jen s listinami. Stránek je prý ve spisu zhruba pět set.
"Účastníky řízení se stáváme automaticky, protože se jednání týká nemovitostí, které jsou v našem vlastnictví," potvrdila Pavla Mudrochová, mediální zástupkyně Sieklíkovy firmy Sygnum.
Je proto možné, že během rozhodování pražský městský soud otevře i věci z dávnější historie hřebčína, které vedly k jeho pádu a uzavření. A že se ke slovu dostanou i mediálně známé tváře.
Balaštíková v čele hřebčína
Když se v roce 2005 stala rodina Siekliků majiteli světoznámé stáje, po dvou letech angažovala jako ředitelku Margitu Balaštíkovou (ANO). Rodačka z Uherského Hradiště dřív prošla i slušovickým agrokombinátem komunistického prominenta Františka Čuby.
Končící poslankyně za hnutí ANO Andreje Babiše je ovšem v posledních dnech slavná především kvůli své rozvodové kauze. Jak napsal web Seznam Zprávy, Balaštíková měla s kritizovanou šéfkou zlínské hygienické stanice Evou Sedláčkovou domlouvat kontroly firmy svého bývalého manžela, domlouvala prý též zabití psa jeho přítelkyně.
"Z Napajedel jsem odcházela, protože jsem se trápila, zvířata miluju," pronese Balaštíková během rozhovoru s reportérem deníku Aktuálně.cz. Slavný hřebčín vedla šest sezon až do roku 2013. A i když dnes tvrdí, že žádnou fatální chybu ve své éře nezpůsobila a jako pro hřebčín smrtící vidí především tehdejší globální vývoj, stáje nezachránila a jejich pád neoddálila.
Já nic, to ekonomická recese, tvrdí Balaštíková
"Ředitelku jsem dělala, když byla celosvětová ekonomická krize. Kvůli ní zlevňovali koně a to nás začalo postihovat. Do Česka se začalo vozit velké množství levných koňů z Irska a Británie," tvrdí dnes Balaštíková s tím, že napajedelský chov dostihových plnokrevníků přestal být cenově konkurenceschopný.
"Nikdo nechce prodávat koně se ztrátou, musí se to něčím vyrovnávat. Majitelům nezazlívám, že chtěli mít tu společnost v zisku. Chov koní ale nikde není zisková činnost," popisuje. "Když jsem odcházela, říkala jsem panu majiteli, že musí mít společníka, který tam bude dávat peníze, anebo ať to prodá. Věděla jsem, že ta udržitelnost není myslitelná," vrací se do roku 2013.
Řada lidí, s nimiž letos v dubnu reportér deníku Aktuálně.cz mluvil přímo v Napajedlech, má za to, že právě Balaštíková a její styl vedení byly jednou z příčin pozdějšího zániku stájí. "Koňům nerozuměla, ale měl jsem pocit, že rozumí spíš ekonomice. Ale ona nerozuměla ani té ekonomice," mávl třeba rukou příkrý důchodce, který v hřebčíně pracoval několik desetiletí.
S Balaštíkovou a jejím stylem řízení má problém i Martina Růžičková, jejíž koně vyhrály i Velkou pardubickou - Sexy Lord loni a Charme Look v roce 2016. Historie obou hnědáků je provázaná právě s Napajedly. I když Sexy Lorda si tam trenérka Růžičková pořídila v dražbě ze soukromého chovu.
"Za Balaštíkové začal zánik," kritizuje Růžičková. "Napajedla začala jít dolů za ní, kdy se nesmyslně investovalo," pokračuje s tím, že dříve chovná stáj si měla třeba nakupovat sportovní koně.
Margita Balaštíková ale oponuje, že slavná trenérka má špatné informace. Sportovní koně prý napajedelský hřebčín nevlastnil, šlo podle ní jen o ustájená zvířata soukromých majitelů. A zopakovala, že kondici hřebčína a jeho byznys ovlivnila především globální ekonomická situace, kterou ona ovlivnit nemohla.
Reportér deníku Aktuálně.cz chtěl znát okolnosti odchodu Balaštíkové i pohledem majitelů. Rodina Siekliků však tuto etapu odmítla komentovat. "S ohledem na důvěrnost pracovněprávních vztahů není možné poskytovat jakékoliv informace týkající se pracovního působení konkrétních osob. A to bez ohledu na to, zda se jedná o vztahy stávající či již ukončené," oznámila jen Pavla Mudrochová, jejich mediální zástupkyně.
Fakt je, že Balaštíková ani nikdo z dalších manažerů současných vlastníků hřebčína katastrofu neodvrátili. Poslední zvířata ze stájí jejich majitelé museli odvézt na začátku roku 2023, čímž se stejně jako kolem první a druhé světové války zpřetrhala dlouhá tradice. Příští rok uplyne už 140 let od založení chovu.
