V roce 2023 Pardubický kraj navrhl, aby byl poklad zařazen na seznam národních kulturních památek.
Denárový poklad z Chýště patří k nejvýznamnějším nálezům mincí v České republice. Tvoří jej téměř 1700 stříbrných denárů, které v zemi ležely téměř 1000 let. Nález původně čítal 780 položek, při dohledávkách v létě 2016 našli archeologové další stovky mincí a jejich zlomků.
Denáry, ražené knížetem Boleslavem II. na konci desátého století, jsou velké přibližně jako současná česká korunová mince a nebyly běžným platidlem. Za jeden by člověk v desátém století mohl vyžít až dva měsíce. Hodnota mincí byla obrovská i ve své době, bylo za ni možné vyzbrojit i armádu.
Obsahuje i raritní ražby, u kterých je známý třeba jen jediný exemplář na světě, a také řadu dosud neznámých denárových variant. "Rozbor motivů a ikonografie naznačuje velice úzké a intenzivní mezievropské vztahy elit z hlediska tehdejší ekonomiky, politiky a ideologických vazeb především na Římskou říši," řekl k tomu numismatik a vedoucí odborného úseku Východočeského muzea Ladislav Nekvapil.
"Denárový poklad tvoří uzavřený a svou početností mimořádný celek, z kterého lze dokumentovat činnost mincoven v Praze a na Vyšehradě na sklonku vlády knížete Boleslava II., který vládl v letech 972 až 999. Nález významně doplňuje i naše znalosti o stavu české společnosti a o charakteru ekonomických procesů probíhajících na konci 10. století, tedy v období předcházejícímu hluboké krizi českého státu," dodal Nekvapil.
Nález, který přepisuje poznání o raném českém státě
Poctivý nálezce za odevzdanou část pokladu, jejíž hodnota je podle znaleckého posudku 23,5 milionu korun, dostal od Pardubického kraje odměnu v mimořádné výši dva miliony korun.
Východočeské muzeum depot vystavilo už na podzim 2016 na výstavě Denárový poklad století. V roce 2021 otevřelo Východočeské muzeum novou expozici numismatiky s názvem Peníze si do hrobu nevezmeš, jejíž součástí je i denárový poklad.
K nejvýznamnějším nálezům mincí v českých zemích patří objev asi 5000 zlatých keltských mincí, tzv. duhovek, o celkové váze až 40 kilogramů z 12. června 1771 na břehu potoka u Podmokel na Rokycansku. Většina mincí z tohoto údajně největšího evropského v přírodě nalezeného zlatého pokladu byla roztavena a zpracována na dukáty.
Významný byl i nález asi 200 zlatých keltských mincí (duhovek) 2. srpna 1877 na místě bývalého keltského hradiště (oppida) ve Stradonicích na Berounsku.
Zlatý poklad byl 16. února 1911 nalezen i na okraji Uničova, kde se v hliněném hrnku metr pod povrchem ukrývalo 352 mincí z téměř ryzího zlata, které pocházely ze začátku 17. století
Z poslední doby lze zmínit středověký poklad 1341 mincí, který na jaře 2017 našla žena v obci Řeteč na Písecku. Stříbrné denáry Břetislava I. a Spytihněva II. z 11. století vážily 1330 gramů. V září 2020 objevili archeologové na poli u Sepekova na Písecku poklad 700 až 800 stříbrných mincí ze 13. století, z doby krále Přemysla Otakara II.
