"Jestliže jsou lidé nevzdělaní a hloupí, není možné toho moc udělat," píše se v záznamu slov prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, který v pátek experti otevřeli na zámku v Lánech na Kladensku.
V pětistránkovém dopisu, který Masaryk údajně nadiktoval svému synu Janovi, se píše, že se blíží konci, a radí, jak zorganizovat jeho pohřeb.
Dopis na zámku v Lánech prezentovala historička Dagmar Hájková z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd ČR. Dokument podle ní vypadá autenticky, nevznikl ale podle ní těsně před Masarykovou smrtí v roce 1937, jak se předpokládalo, ale nejspíš v létě 1934.
"Jsem nemocný, vážně nemocný. Je to konec, ale neobávám se. Budete pokračovat v práci, víte jak, ale musíte být opatrní," citovala Hájková z dopisu, který byl na zažloutlých listech téměř celý napsaný v angličtině. "Lidé jsou rádi hloupí, nedělejte jim to jednoduché a hádejte se s nimi," citovala historička další slova.
Dokument předal Národnímu archivu 19. září 2005 tajemník Jana Masaryka Antonín Sum s pokynem uchovat ho dvě desetiletí. Otevření dokumentu se dnes v Lánech zúčastnil prezident Petr Pavel.
Vzácné kulturní předměty doprovází zpravidla neuniformovaní policisté, kteří dohlíží na bezpečný a ničím nerušený transport. Obálku s posledními slovy TGM tentokrát hlídali kolegové z Ochranné služby PČR a žádné narušení hladkého průběhu převozu jsme nezaznamenali. #policiepp https://t.co/75ACdSZDIu pic.twitter.com/ENpDk6Hups
— Policie ČR (@PolicieCZ) September 19, 2025
Rukopis je podle Hájkové obtížně čitelný, napsaný na materiálu s Masarykovými znaky, číslování listů dodal Sum. Hájková odhadla, že dopis vznikl v létě 1934, kdy se Masaryk domníval, že umírá. Podle ní u tohoto záznamu mohli být i jiní lidé, třeba Masarykova dcera Alice nebo Edvard Beneš, který Masaryka v roce 1935 vystřídal v prezidentské funkci.
Dopis podle Hájkové místy vypadá jako politické poselství, jak se chovat k obyvatelům multinacionálního Československa. Němci by v Československu podle textu měli zůstat. "Dejte jim, co si zaslouží, ale ne více," parafrázovala Hájková Masarykova slova.
Kněze a politika Andreje Hlinku, který aktivně usiloval o posílení národního uvědomění Slováků, Masaryk podle dokumentu označil za hlupáka, který si zadal s Maďary. Zaslouží si ale odpuštění, uvedl také první československý prezident.
Obálka i s obsahem se po otevření vrátí do Národního archivu, kde experti dopis znovu prověří a oficiálně potvrdí jeho pravost. Objasní také kontext dokumentu, řekl ředitel Národního archivu Milan Vojáček.
První československý prezident zemřel v Lánech 14. září 1937.
Současný český prezident Petr Pavel ještě před otevřením tajemné obálky řekl, že lidé mají tendenci si s odstupem času historické osoby a události idealizovat. Masaryk byl podle něj ale živý člověk a měl i chyby. Ukázal ovšem svou houževnatost v dosažení cíle, kterým bylo samostatné Československo, dodal současný prezident.
Masaryk podle Pavla kladl velký důraz na hodnoty, které se někdy staví do abstraktní roviny, jako je pravda nebo vlastenectví. "Možná i v kontextu nadcházejících voleb by bylo dobré připomenout jednu z jeho oblíbených tezí, že vlastenectví je láskou k vlastnímu národu, ne nenávistí k těm ostatním, to bychom si možná měli připomenout," řekl Pavel s poukazem na říjnové sněmovní volby.
