Tak hodnotí politologové rok opozičního působení Pirátů.
Odchod z kabinetu se Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Starosty a nezávislými (STAN) schválili Piráti loni koncem září poté, co premiér Petr Fiala (ODS) navrhl odvolání jejich ministra pro místní rozvoj a tehdejšího předsedy Ivana Bartoše kvůli problémům s digitalizací stavebního řízení. Piráti to označovali za porušení koaliční smlouvy a hovořili o vykopnutí z vlády. Zbytek koalice mohl díky většině hlasů ve sněmovně pokračovat ve vládnutí.
Piráti si v poslední době v průzkumech polepšili, pohybují se kolem desetiprocentního zisku. "I na preferencích je vidět, že Pirátům odchod z vlády pomohl. Jsou stranou protestního typu, byť jiného než ANO nebo SPD. V okamžiku, kdy byli příliš dlouho vázáni nějakou loajalitou v koalici, vládnutím a ne úplně přesvědčivými výkony svých ministrů včetně předsedy, tak se to propisovalo do ztráty podpory a drivu a vlastně i schopnosti oslovovat voliče," řekl Ladislav Mrklas z CEVRO Univerzity
Odchod z vlády doprovázela i personální obměna, připomněl Michael Drašar z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK). Bartoše nahradil po neúspěchu v krajských volbách v čele Pirátů Zdeněk Hřib. "Strana vsadila na taktiku úplného upozadění bývalého vládního angažmá, což byla v této situaci asi nejlepší varianta. Díky tomu mají šanci oslovit voliče, kteří nechtějí dát hlas ani opozici, ani některé z vládních stran," sdělil Drašar.
Odchod z vlády poskytl straně také čas na vnitřní konsolidaci a zároveň nastartoval vnitrostranické změny, které vedly k větší centralizaci moci, řekl Michal Malý z FSV UK. "Strana postupně opustila některé své původní zvyklosti, jako byla velmi inkluzivní vnitrostranická demokracie či vysoká míra otevřenosti. Od těchto změn uplynul téměř rok a od té doby jsme nezaznamenali žádný výrazný mediální skandál, který by pramenil z vnitrostranického fóra. Lze tedy říci, že normalizace stranické struktury přinesla kýžený efekt," míní.
Oproštění od loajality ke koaličním partnerům umožňuje Pirátům vést celkem nespoutanou kampaň, podotkl Mrklas. "Má pozitivní stránku, ale i vymezení proti ostatním opozičním stranám kvůli úplně jinému světonázoru a řekněme pohledu na liberální demokracii a prozápadní směřování, ale i vůči vládnutí. I tady se ukazuje, že Pirátům se uvolnily ruce k tomu, co dobře umí, a to je kvalitní opoziční kampaň," řekl.
Kabinet mohl odchodu Pirátů využít k tomu, aby se odřízl do některých kompromisů směřujících k progresivismu a více doleva, dodal Mrklas. Roli progresivního partnera však začali hrát Starostové. "Proto se to nakonec nestalo a myslím si, že na to Spolu trochu doplácí," uvedl.
Piráti v opozici důrazně útočí především na ODS, podle politologů si však všechny strany bývalé pětikoalice uvědomují nutnost případně spolupracovat. "Spolu a Petr Fiala moc dobře vědí, že vlastně pro ně neexistuje žádná jiná varianta, jak zůstat u moci, než využít nějakého spojenectví s Piráty," uvedl Mrklas. Pokud by to volební výsledky umožnily, což nevypadá pravděpodobně, spolupráci by se podle něj nebránili ani Piráti. "Jenom asi s daleko razantnějším přístupem k rozdělení mandátů a k vládní politice," dodal.
Také podle Drašara by se pokračování současné koalice bez Pirátů téměř jistě neobešlo. "Piráti se k této možnosti příliš nevyjadřují, což je ale logická věc, protože jasně deklarovaná ochota opětovného vládního angažmá se Spolu a STAN by mohla oslabit jejich volební potenciál," míní. Také Malý je přesvědčený, že Piráti by se na vládě podíleli, pokud by ji bývalá pětikoalice měla možnost sestavit. "Ovšem v mnohem silnějším postavení než dříve," dodal.
