Sovětské tanky T-55 u nás v minulých desetiletích nepoužívala pouze Československá lidová armáda. Svou obrněnou a žáruvzdornou "rotu" měli i oceláři v ostravské Nové huti Klementa Gottwalda. Tanky vybavené radlicí a hrablem místo kanonu tam zůstaly i po roce 1989.
Několik desetiletí měly jediný úkol. Rozhrnovat žhavou strusku o teplotě několika stovek stupňů pod tandemovými pecemi. Stroje si proto přímo v huti upravili. Aby vysoké teploty nezničily motor, vybavili je silnými filtry. Řízení bylo upraveno tak, aby řidiči mohli sedět v horní prosklené věžičce dost vysoko nad terénem.
I tak ale stroje práci v extrémním prostředí vysokých pecí zvládaly maximálně jen tři roky. A před jedenácti lety je nahradily dálkově ovládané stroje s radlicemi. "Důvodem, proč se ostravská huť rozhodla přejít z osvědčených tanků na nové buldozery, je především fakt, že tanky určené k vyřazení začaly české armádě docházet a je stále těžší udržovat vozový park v počtu devíti funkčních strojů," vysvětlovala tehdejší mluvčí fabriky Barbora Černá Dvořáková.
I když tehdy novináře ještě informovala, že tanky skončí ve šrotu, nestalo se. Několik starých strojů je totiž nyní k prodeji. Zpeněžit se je snaží insolvenční správce nové hutě. Spolu s nimi jsou k dispozici třeba i dva modernější nakládače.
Insolvenční správce Šimon Peták už zveřejnil i několik inzerátů na prodej nemovitého majetku. Tím aktuálně nejzajímavějším se zatím jeví činžovní dům v pražských Nuslích, kde měla huť své kanceláře. Čtyřpodlažní stavba stojí na rohu ulic Táborské a Vladimírovy.
K prodeji je aktuálně i poliklinika přímo vedle hlavní brány ostravských hutí nebo velká tělocvična ve městě pojmenovaná Hala mládeže či část celého závodu. Podle dostupných informací budou další movité i nemovité položky k prodeji postupně přibývat.
Vzhledem k tomu, že poslední majitel hutí Sandžív Gupta vyvedl z podniku několik miliard, které odmítá vrátit, je jasné, že výnos z prodeje bude opravdu jen malým vylepšením katastrofální situace hutí.
A zatímco se rozjíždí rozprodej nepotřebných věcí, přímo v areálu Liberty Ostrava díky externímu financování stále funguje pár provozů. Třeba válcovny. Ty se ale musí spoléhat na dovoz suroviny, neboť výroba surového železa je v huti od podzimu 2023 zastavena.
Jak vyplývá z posledního zasedání odborů s vedením podniku, které proběhlo ve čtvrtek 6. března, válcovna během února vyrobila přes 26 tisíc tun produktů, především betonářskou ocel a závitové tyče. Podle informací odborářů by se tam od 1. dubna opět mělo najet na čtyřsměnný provoz.
A pozitivně se prý situace vyvíjí i ve válcovně plochých výrobků, kde se vyrábí třeba svodidla a v níž nyní pracuje 270 lidí. V nejbližších dnech by podle ředitele válcoven Jana Pudicha mělo dorazit hned několik zásilek s polotovary v celkové váze 45 tisíc tun.
"Dorazí čtyři vlaky s bramy ze Štětína, 12. března by měla přijet loď s bramy ze Saúdské Arábie. Mezitím jsou objednané další lodě s materiálem. Linky mají zakázky až do května, rozjedou se 17. března a měly by jet pořád," uvedl Pudich podle zápisu z jednání.
Byť si několik desítek zaměstnanců a údržbářů drží i odstavené koksovny, už několik měsíců je zřejmé, že k obnově výroby surového železa ve vysokých pecích v nové huti nedojde. Fungující provozy se musí spoléhat jen na dovoz suroviny z ciziny.
