Studie: Rozpad Schengenu by mohl Evropskou unii stát až 1,4 bilionu eur
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Nejhorší scénář předpokládá, že znovuzavedení kontrol na hranicích členských zemí Schengenu by zvýšilo ceny dovozů až o tři procenta. Nejvíce by na tom prodělala Francie, která by tak v letech 2016 až 2025 zaplatila 244 miliard eur navíc, a Německo, jehož náklady by vzrostly o 235 miliard eur. Česko by ztratilo téměř až 20 miliard.
Rozpad Schengenu by kromě symbolického významu, který by poškodil obraz „jednotné“ Evropské unie, prodloužil dobu, kterou by dopravci zboží strávili na hranicích, čímž by se zvýšily náklady pro firmy i spotřebitele.
Minimální náklady rozpadu Schengenu spočetli experti z institutu Prognos na 470 miliard eur během následujících deseti let, když brali v úvahu, že dovozní ceny vzrostou o jedno procento. V tom případě by Německo zaplatilo 77 miliard eur navíc a Francie 80,5 miliardy eur do roku 2025.
Potenciální dopady rozpadu Schengenu v miliardách eur (Tschechien - Česko)
Kolaps Schengenu by ovlivnil i země mimo tento systém volného pohybu osob. Podle studie by společné zatížení pro USA a Čínu činilo v deseti letech mezi 91 a 280 miliardami eur.
Schengenské dohody vytvářejí prostor, v němž mohou jeho obyvatelé cestovat bez hraničních kontrol a jehož členské země spolupracují v otázkách vnitra a justice. První schengenskou dohodu podepsaly v roce 1985 Belgie, Lucembursko, Německo, Francie a Nizozemsko, v současné době obývá prostor téměř 420 milionů lidí. Jeho dohody plně uplatňuje 26 zemí - 22 států EU a dále Island, Norsko, Švýcarsko a Lichtenštejnsko. Česko vstoupilo do tohoto prostoru plně od roku 2008.
Spekulace o možnosti rozpadu Schengenu se začaly objevovat v posledních měsících, kdy v souvislosti s uprchlickou krizí začaly země EU zavádět kontroly na hranicích.
Miroslav Zámečník: Adieu, Schengen, adieu, EU
