Praha - Ačkoli se počty studentů vysokých škol u nás zvyšují, stále to není dost. Letitý problém Česka - nedostatek vysokoškoláků - přetrvává.
Vysokoškolský diplom má u nás jen třináct procent lidí. V zemích Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD)je to přitom průměrně dvojnásobek, tedy šestadvacet procent.
Studie OECD, která pravidelně srovnává školské systémy členských zemí, letos přitom přišla s analýzou, jejíž závěr by se dal stručně schrnout do věty: "Vysokoškoláků není nikdy dost". Velké počty vysokoškoláků neznamenají ani jejich nižší platy ani zhoršení postavení lidí s nižším vzděláním.
Více o závěrech studie ČTĚTE ZDE
Méně lidí s akademickým titulem než Česká republika má mez zeměmi OECD už jen Turecko a Brazílie.
Michaela Kleňhová z Ústavu pro informace ve vzdělávání, ale upozorňuje, že pořadí může zkreslit rozdílná metodika.
"Některé země například zařazují mezi lidi s terciálním čili vysokoškolským vzděláním automaticky celé skupiny zaměstnanců, například zdravotní sestry," vysvětlila Kleňhová na tiskové konferenci.
O tom, že by se situace mohla zlepšovat svědčí údaje, podle kterých studuje stále více Čechů mezi 20 a 29 lety. "V České republice studuje 20 procet lidí v této věkové skupině. To je oproti roku 1995 nárůst o polovinu," řekla analytička Kleňhová.
V oblasti druhého stupně škol (středních škol a učilišť) je na tom Česká republika mnohem lépe. Devadesát procent Čechů má maturitu nebo výuční list. V zemích OECD je to průměrně 68 %.
České školství zaostvá za průměrem OECD i v tom, kolik peněz na něj ze státního rozpočtu plyne. Země OECD průměrně vydají na vzdělávání 6,2 procenta hrubého domácího produktu. Česká republika dává do škosltví 4,9 procenta HDP.