Střet zájmů prošel, na tahu je Ústavní soud
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Poslanecká sněmovna potvrdila novelu zákona o střetu zájmů, jasnou většinou přehlasovala veto prezidenta Miloše Zemana. Proti byli jen zákonodárci ANO, kteří normu nazývají lex Babiš, a členové uskupení Svoboda a přímá demokracie. Hrad uvedl, že platí Zemanův záměr obrátit se na Ústavní soud.
Stejný krok plánuje podle šéfa ANO Andreje Babiše poslanecký klub jeho hnutí.
„Mezi námi a panem prezidentem není vůbec žádná koordinace,“ řekl. Podle některých ústavních právníků by soud neměl odmítnout první část novely, která zabraňuje firmám, kde má člen vlády minimálně čtvrtinový podíl, získávat dotace a veřejné zakázky. Sporná je však druhá část, která zakazuje nejen ministrům, ale většině politiků vlastnit média. Babiš schválení předlohy v emotivním vystoupení odsoudil, prý ji vytvořili předák opoziční TOP 09 Miroslav Kalousek a premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).
„Zásadně odmítám, že bych si přihrál nějaké dotace,“ řekl. Odmítl také, že by z funkce ministra financí poskytoval svým společnostem daňové úlevy. Po nástupu ANO do vlády je přitom získalo sedm firem z holdingu Agrofert, stát tak přišel o 1,56 miliardy korun. Babiš se tvrdě opřel do Sobotky.
„Tak jako kdysi podrazil prezidenta Zemana u volby prezidenta, tak teď podrazil mě,“ prohlásil v narážce na rok 2003, kdy část poslanců ČSSD nedala hlasy svému bývalému předsedovi. Premiér Babišovi vzkázal, že by měl přestat zatěžovat koalici svými problémy se střetem zájmů a soustředit se na plnění vládního programu.
„Ministři mají hájit veřejný zájem, ne podnikat,“ uvedl. Zda Zeman s Babišem u soudu uspějí, není jasné. Advokát Ondřej Moravec, který se specializuje na ústavní právo, považuje za diskutabilní hlavně zákaz vydávat noviny. „Tisk bývá často spojen s určitým politickým proudem či stranou, vydávání tiskovin patří mezi tradiční nástroje politické propagandy. Restrikce v tomto směru tak mohou být považovány za nepřiměřené omezení svobody projevu a svobodné soutěže politických sil,“ míní.
Do konce ledna, kdy novela vstoupí v platnost, se chce Babiš zbavit Agrofertu, tedy i jeho mediální divize, a fondu Hartenberg. Stále však neupřesnil, zda je převede na někoho z rodiny či je předá svěřenskému fondu.
| Ekonomické aktivity politiků byly omezeny i za Československé republiky. Na přelomu let 1923 a 1924 vypukla úplatkářská aféra, do níž byl zapleten exministr zemědělství a tehdejší předseda Senátu Karel Prášek. V červnu 1924 pak Národní shromáždění přijalo zákon o inkompatibilitě, který stanovil, co je neslučitelné s parlamentními funkcemi. Normě se posměšně říkalo lex Prášek. Členům vlády zakazovala podnikání už ústava z roku 1920. |
