Stojí český průmysl na autech? ICT zboží se vyváží víc
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Z údajů, které v březnovém čísle časopisu Statistika & My zveřejnil Český statistický úřad, vyplývá, že vývoz osobních automobilů dominoval tuzemskému exportu do roku 2001, kdy jeho hodnota obnášela 111 miliard korun. Z Česka tehdy byly vyvezeny ICT výrobky v hodnotě 97 miliard korun. V následujících letech se ale karta začala obracet a v roce 2010 vývoz ICT zboží dosáhl rekordní hodnoty 380 miliard korun. Pro porovnání: vývoz automobilů předloni činil 239 miliard korun.
„Rozvoj zahraničního obchodu, nebo naopak jeho pád, bývá ekonomy často spojován s produkcí a vývozem v automobilovém průmyslu. Je to pravda jen částečně. Od roku 2002 Česko vyváží daleko více ICT zboží než například osobních automobilů,“ komentoval čísla Robin Rašín z ČSÚ.
Česko patří mezi největší vývozce informačních a komunikačních zařízení v Evropské unii. První místo předloni obsadilo Nizozemsko, na které připadl vývoz tohoto zboží v hodnotě bezmála 50 miliard eur. Druhé bylo Německo, za kterým následovalo Maďarsko. Česku připadla čtvrtá pozice. V rámci podílu vývozu ICT zboží na celkovém exportu se dokonce Česko zařadilo do první desítky největších světových exportérů.
Střední Evropa přebírá v rámci ICT zboží otěže
Středoevropský region obecně se postupně propracoval mezi hlavní výrobní oblasti ICT zboží. Podíl Česka, Polska, Slovenska a Maďarska na celkovém vývozu těchto výrobků z EU v roce 2010 činil 25 procent.
„Ještě před deseti lety byla situace v Evropě poněkud odlišná a hotové ICT výrobky tvořily důležitou exportní komoditu v zemích, jako jsou Irsko, Finsko, Švédsko či Spojené království,“ podotkl Rašín.
Problémem je malá přidaná hodnota
Mezi největší tuzemské producenty ICT zboží patří například společnost Foxconn, který v Pardubicích a Kutné Hoře vyrábí počítače. Předloni firma Foxconn v Česku vykázala tržby přes 100 miliard korun, které meziročně zvýšila téměř o 30 miliard korun.
Při detailnějším prozkoumání statistik se ukazuje, že Česko v rámci ICT průmyslu slouží hlavně jako montovna a zatím přináší málo vlastních inovací. „Zásadní část dovozeného ICT zboží tvořily nejrůznější díly a části nehotových produktů. Naopak směrem ven z Česka směřovaly kompletní hotové výrobky. Není proto pochyb, že na našem území se velké množství produktů montuje a odváží zase dál s minimální přidanou hodnotou,“ uvedl Rašín.
V Česku chybí vývojová centra
Většina dílů a součástek k výrobě ICT zboží pochází z Číny. Rašín k tomu poznamenává, že se může brzo stát, že Česko ztratí některou ze svých konkurenčních výhod a k montáži bude docházet v některé z asijských
zemí.
„Zdviženým varovným prstem jsou především ukazatele dokumentující přidanou hodnotu a investice do výzkumu a vývoje, které vyznívají pro naši zemi nepříznivě. Je proto nabíledni, že Česku chybí dostatek vývojových center, kde by vznikaly nové produkty a postupy zvyšující přidanou hodnotu ICT produktů,“ říká Rašín.
Například největší dodavatel součástek pro výrobu LCD panelů pro Samsung na Slovensku, korejská společnost Hansol Technics Europe, ukončil loni v říjnu na Slovensku výrobu. Samotný Samsung se nechal o pouhý měsíc později v médiích slyšet, že zvažuje o přesunutí celé výroby do Rumunska.
Větší potenciál je ICT službách
Západoevropské státy se z exportu ICT zboží postupně přeorientovávají na vývoz ICT služeb. Do nich už daleko výrazněji vstupuje přidaná hodnota a jsou proto lukrativnější.
Rašín věří, že i Česko půjde tímto směrem. „Kladně můžeme hodnotit postupný růst důležitosti vývozu ICT služeb z Česka, protože právě zde se ukrývá potenciál pro další rozkvět ICT sektoru u nás. Zároveň to vzbuzuje naději, že by se naše země mohla zbavit nálepky `montovna` a časem by ji mohla vystřídat nálepka nová – `mozkovna`,“ uzavírá.
