Stát podle české firmy pro výběr daní data má, neumí je ale vytěžit
Změna by měla spočívat pouze v rozšíření daňového přiznání o informace, jakým jsou DIČ obchodního partnera, číslo daňového dokladu, uvedení základu daně, případně předmět plnění.
„Pro základní analýzu by tyto informace byly dostatečné,“ uvedla ředitelka odboru komunikace Generálního finančního ředitelství Petra Petlachová. Rozšíření informací, které by Finanční správa ČR dostávala v elektronické podobě jako součást daňového přiznání, podle ní opravdu může napomoci rychlejší identifikaci potenciálního daňového úniku.
„Pokud by se ukázala výrazná disproporce mezi vykazovanými nákupy a prodeji firmy, obratem a objemem nakoupených surovin, materiálu či zboží, následovala by cílená kontrola finančního úřadu,“ uvádí Kaucký ve své analýze.
Zbytečné registrační pokladny
Podle té by také nebylo zapotřebí zavádět registrační pokladny a jiné technologie, protože by se ve světle zmíněné analýzy jevily jako zbytečně komplikované a nákladově likvidační pro malé prodejny.
Vlastní kapitolou podle návrhu pak zůstává nízká efektivita soutěže veřejných zakázek. Úřady by však již nyní měly mít možnost zveřejnit uzavřené smlouvy bez potřeby čekat na novelizaci zákona – podle návrhu by stačilo rozšířit povinně zveřejňované informace. Rozhodnutí o zveřejnění pak může učinit okamžitě v centrálních úřadech každý ministr, ředitel podřízené organizace, předseda úřadu či hejtman, primátor nebo starosta.
Vedle toho by pak měla být zavedena povinnost vystavit daňový doklad pro úřady a státní podniky v elektronické podobě. Elektronická faktura například v nejběžnějším formátu ISDOC je podle Kauckého již zavedena ve většině účetních systémů firem, pro živnostníky jsou navíc k dispozici tyto formuláře zdarma. Řádná analýza těchto dat by pak mohla probíhat buď na stávajících systémech, nebo by mohlo dojít k jejich vysoutěžení.
Místo daní zvyšujme efektivitu jejich výběru
