Stát nebude mít na víc zaměstnanců
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Omezení dalšího přijímání státních zaměstnanců a propouštění stávajících úředníků. Těmto krokům se pravděpodobně nevyhne koaliční sestava ANO a ČSSD, pokud se příjmy státního rozpočtu nebudou vyvíjet podle loni schváleného střednědobého výhledu.
Výhled do roku 2021 počítá s nárůstem počtu lidí pracujících hlavně ve školství, ozbrojených složkách a na ministerstvech ze současných 448 tisíc o 25 tisíc. Jejich platy by spolkly 26,5 miliardy korun. Podle odhadů by státní pokladně kvůli zvyšování výdajů v kombinaci s očekávaným ochladnutím ekonomiky mohlo jen příští rok chybět okolo padesáti miliard.
Premiér Andrej Babiš (ANO) chce proto tlačit ministry k redukci personálu a úsporám provozních výdajů na IT. „Ve státní správě je velký prostor ke snižování počtů a k racionalizaci,“ řekl. Za minulé vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD), v níž byl Babiš ministrem financí, se počet státních zaměstnanců zvýšil o 32 tisíc. Na tomto trendu, který kritizuje i prezident Miloš Zeman, se zatím nic nezměnilo. Kabinet šéfa ANO si do letošního rozpočtu prosadil peníze na dalších 16 tisíc nových míst. Příští a přespříští rok jich má podle střednědobého plánu vzniknout ještě devět tisíc.
I proto, že se v lednu meziročně zvýšily státní výdaje o téměř sedm procent a daňové příjmy klesly o 0,2 procenta, navrhla ministryně financí Alena Schillerová (ANO) propustit deset procent státních zaměstnanců. „Netýkalo by se to pedagogů, vojáků a policistů,“ upřesnila.
Záměr naráží v sociální demokracii. Její šéf Jan Hamáček s nutností úspor souhlasí, odmítá však plošné výpovědi. „Škrtnout každého desátého státního zaměstnance rozhodně není hotová věc,“ prohlásil. Podobný názor má i KSČM, která drží menšinovou koalici u moci. Kromě propouštění by premiér zvýšil zdanění alkoholu, hazardu, zavedl novou digitální daň, reguloval rezervy pojišťoven a zvýšil poplatky za suroviny.
V tom se s levicovými partnery částečně shoduje. Odmítá však jejich požadavek zavést sektorovou daň pro banky. „Očekávám vážnější politický konflikt nad návrhem rozpočtu na rok 2020,“ poznamenal ekonomický expert komunistů Jiří Dolejš.
