Stanjurova rošáda s DPH nemá nic jisté. Tři sazby chtějí zachovat lidovci i STAN

Ministr financí Zbyněk Stanjura

Ministr financí Zbyněk Stanjura • Zdroj: E15 Michaela Szkanderová

Ministr financí Zbyněk Stanjura
2 Fotogalerie
Pavel Otto
Diskuze (1)

Čtěte e15 v Googlu přednostně

Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.

Preferujte nás Sledujte nás

Velká daňová rošáda u řady zboží a služeb propočítaná ministerstvem financí by v drtivé většině zvedla ceny a mírně by také přiživila inflaci. U některých politicky nejcitlivějších položek, jako je teplo nebo vodné a stočné, které by mohly nově spadnout do nejvyšší 21procentní sazby daně z přidané hodnoty, se čekají bouřlivé debaty v koalici. Šéf státní pokladny Zbyněk Stanjura (ODS) předpokládá, že šéfové stran uzavřou dohodu nejpozději v prvním květnovém týdnu. Po schválení kabinetem má o daňových novinkách už v červnu začít jednat Poslanecká sněmovna.

„Pro vytápění domů a bytů plynem či elektřinou platí jedenadvacetiprocentní DPH. Jedině na centrální dodávky tepla se vztahuje nejnižší, desetiprocentní sazba. Veďme debatu o tom, jestli je to fér,“ argumentuje Stanjura. Proti snížené sazbě DPH je rovněž u piva. „Je to alkohol a tam žádný důvod pro to, aby byl daňově zvýhodněn, osobně nevidím,“ dodal ministr financí.

Představitelé koalice se často odvolávají na třicítku loňských doporučení Národní ekonomické rady vlády. Ta však zvýšení daně u tepla či vodného a stočného nenavrhla. Některé dodatečné náměty měli přinést odborníci vládních stran nebo předsedové poslaneckých klubů. „Vést politický souboj o položku, která vynese sto milionů korun, nedává z pohledu státního rozpočtu zatíženého třísetmiliardovým schodkem smysl,“ podotkl šéf státní pokladny.

Z propočtů rezortu financí plyne, že změny DPH by mohly vynést až 24 miliard korun. Stanjura přesto trvá na tom, že zjednodušení daňového systému, tedy zrušení nejnižší, desetiprocentní sazby DPH a snížení stávající 15procentní sazby, má být rozpočtově neutrální. „Dvě sazby DPH jsou lepší než tři. Při 13procentní sazbě je propočet mírně deficitní, při 14procentní mírně pozitivní. Pohybuje se to v jednotkách miliard. V celkovém výnosu DPH je to vlastně zanedbatelné,“ uvedl.

Podle informací České televize by se nynější snížené sazby DPH deset a 15 procent měly sloučit na 14 procentech, zároveň by se některé položky přesunuly ze snížených sazeb do základní, 21procentní sazby. Stanjura však odmítl, že by něco takového navrhoval. „Jedná se pouze o analytické výpočty, na jejichž základě bude koalice posuzovat případné změny. Také ODS teprve čeká jednání o úpravě DPH, pak budeme jako vláda hledat kompromis,“ nastínil ministr.

Nelze vyloučit, že dosavadní systém nakonec dozná jen dílčích změn. Přesuny v sazbách DPH kritizuje KDU-ČSL i Piráti se STAN. „Dlouhodobě se kloníme spíše k zachování tří sazeb, kde v té nejnižší by měly být výhradně položky sociálně či zdravotně citlivé. Teplo nebo vodné a stočné v nejvyšší sazbě vnímáme jako velmi problematické,“ řekl šéf lidoveckých poslanců Marek Výborný. Dohoda o žádné daňové položce zatím podle něj není na stole.

STAN bude při jednáních tlačit vlastní návrhy. „Obsahují mimo jiné zachování tří sazeb DPH. V nejnižší sazbě chceme základní potraviny a základní sociální a zdravotní komodity – tedy i vodné a stočné,“ uvedl předseda STAN Vít Rakušan.

Výhrady mají i firmy. Nesouhlasí především s převedením ubytovacích a stravovacích služeb do nejvyšší, 21procentní sazby. „Až čtyřicet procent podniků by čelilo vážnému ohrožení své existence, v závěru by byla snaha o zvýšení příjmů do státního rozpočtu kontraproduktivní,“ míní šéf Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek.

Podobně hovoří i gastronomický byznys. „Blížíme se stavu dokonalé cenové elasticity a zvýšení sazeb DPH nepřinese státu kýžený efekt. V době, kdy ostatní státy snižují sazby, aby podpořily covidovou pandemií zasažené obory, česká vláda se jim snaží tímto krokem podkopnout nohy,“ uvedla ředitelka Asociace malých a středních podniků Eva Svobodová.

Vstoupit do diskuze (1)

Volby 2026

V roce 2026 v Česku proběhly komunální a senátní volby. Přinášíme kompletní výsledkový servis a přehled povolebního dění. Zjistěte, kdo ovládl radnice v Praze i dalších velkých městech a kdo získal křeslo v Senátu. K dispozici jsou také interaktivní mapy výsledků pro jednotlivé obce a obvody i detailní vysvětlení toho, jak fungují obecní zastupitelstva.

Volba starosty a primátora

Voličský průkaz

Volební komise

Komunální volby v Praze

Kandidáti na primátora Prahy

Kde volit podle adresy

Otevírací doba volebních místností

Výsledky komunálních voleb

Výsledky 1. kola voleb do Senátu

MAPA senátních voleb

Výsledky 2. kola voleb do Senátu