Součástí rozpočtu je návratná půjčka na stavbu jaderných bloků v Dukovanech 18,3 miliardy korun a obranné výdaje nad dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) ve výši 30,7 miliardy korun. Bez těchto mimořádných položek by byl deficit 237 miliard korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) označil návrh za rozpočet pro bezpečnost a energetickou nezávislost.
Návrh rozpočtu na příští rok počítá s příjmy 2,094 bilionu korun, meziročně vzrostou o 0,4 procenta. Výši příjmů ovlivní změna pravidel pro zacházení s výnosy z prodeje emisních povolenek, které nově všechny připadnou Státnímu fondu životního prostředí. Výdaje se ve srovnání s letošním rokem zvýší o 2,3 procenta a dosáhnou 2,38 bilionu korun. Strukturální schodek, tedy výsledek hospodaření očištěný o vliv hospodářského cyklu a mimořádné výdaje, by měl být 1,75 procenta HDP.
Podle návrhu ministerstva budou obranné výdaje příští rok činit 2,35 procenta HDP, což odpovídá 206,5 miliardy korun. Výdaje na obranu budou rozděleny mezi ministerstva obrany, vnitra, dopravy a zahraničních věcí, část jich půjde i do rozpočtů Správy státních hmotných rezerv (SSHR) a Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
"Rozpočet také zachovává sociální smír, mírně zvyšuje úroveň financování vědy a výzkumu, tvoří ho rekordní objem národních investic a přitom plní všechny zákonné požadavky včetně poklesu strukturálního schodku," uvedl Stanjura.
Celkový objem peněz na platy zaměstnanců ve státní správě by se měl příští rok podle navrženého rozpočtu zvýšit o 4,5 procenta. Společně s platy příspěvkových organizací by měl dosáhnout 279,5 miliardy korun. Součástí navrženého rozpočtu nejsou výdaje na platy nepedagogických pracovníků ve školách, které od ledna budou vyplácet samosprávy. Výdaje ministerstva školství se kvůli tomu meziročně sníží o 14,4 miliardy korun.
Na investice by z národních zdrojů mělo jít 174,4 miliardy korun, při započtení peněz z evropských zdrojů by celkové investiční výdaje měly dosáhnout 248 miliard korun. Investice tak podle návrhů zůstanou na letošní úrovni. Výdaje na vědu, výzkum a inovace by měly dosáhnout 53,1 miliardy korun, což představuje nárůst o 1,5 miliardy korun.
Kritika opozice i vlády
Opozice návrh kritizuje. "Rozpočet neumožňuje potřebné investice do dopravní a železniční infrastruktury - ty meziročně klesají o 27 procent. Nepočítá se s růstem platů drtivé většiny státních zaměstnanců a celkové investice státu dál padají," uvedla předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová. Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD) považuje návrh za netransparentní. Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba Stanjura dlouhodobě upřednostňuje jen krátkodobé účetní škrty, místo aby investoval tam, kde by se to státu vrátilo.
TOP 09 vnímá jako podhodnocené resorty, které ve vládě vedou její zástupci. Ministerstva zdravotnictví se týká největší pokles v návrhu rozpočtu, jeho výdaje by se měly snížit o 26,7 procenta na 12,9 miliardy korun. Výdaje na vědu, výzkum a inovace by měly dosáhnout 53,1 miliardy korun, což představuje nárůst o 1,5 miliardy korun. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) označil návrh výdajů ministerstva dopravy, které se meziročně mají snížit o 23,5 procenta na 106,7 miliardy korun, za nepřijatelný. Resort podle něj potřebuje peníze na dopravní stavby. Ministr serveru Echo24.cz řekl, že požaduje o 60 miliard korun víc.
Podle Fialy musí vláda najít rovnováhu mezi prioritami a danými požadavky státního rozpočtu na příští rok. Mezi prioritami rozpočtu předseda vlády jmenoval bezpečnost v obraně i energetice, dopravní infrastrukturu a vzdělávání. Debata o rozpočtu nebude podle premiéra ve vládě jednoduchá.
Vláda ještě může státní rozpočet upravovat, schválit ho musí do konce září. Vzhledem k volbám vypsaným na počátek října ale bude už návrh schvalovat sněmovna v novém složení. Existuje proto riziko, že se nová sněmovní většina s návrhem neztotožní a navrhne jeho přepracování. V takovém případě by Česko zřejmě zahájilo příští rok v rozpočtovém provizoriu, které omezuje vládní výdaje.
