Bývalý ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček se v rozhovoru pro deník Aktuálně zamýšlí nad kontextem a důsledky konfliktu předsedy Motoristů Petra Macinky s prezidentem Petrem Pavlem. A říká, že jde o bezprecedentní situaci. Zároveň popisuje, koho celá věc ve finále politicky posílí. A kdo z ní naopak odejde jako poražený. A není to pouze předseda Motoristů.
Umíte si jako bývalý ministr zahraničních věcí představit, že po tom, co se stalo v komunikaci mezi prezidentem a šéfem diplomacie, bude standardně fungovat zahraniční politika státu, která je koordinována premiérem, ministrem zahraničí a prezidentem republiky?
Obtížně si dokážu představit, že by se komunikace mezi prezidentem a ministrem zahraničních věcí po tom všem, co se odehrávalo, vrátila k nějakému standardu, na který jsme byli dosud zvyklí.
I v minulosti měli ministři zahraničních věcí s prezidentem spory – o směřování naší zahraniční politiky, o jmenování velvyslanců, o rozličných konkrétních tématech. Měli jiný náhled na bezpečnostní nebo zahraničně-politické otázky.
Ale nevybavuji si, že by to byl ministr zahraničních věcí, kdo by – a teď cituji – „pálil mosty“. Vždyť pro ministra zahraničních věcí je prezident jedním z klíčových aktérů, se kterým musí jednat a vést debatu.
To, co se stalo, bude pozici ministra Macinky oslabovat. Ostatně už teď se ukazuje, že to bude premiér a prezident, kdo budou pravděpodobně o naší zahraniční politice jednat napřímo. A je otázka, jakou, pokud vůbec nějakou, roli v tom bude mít ministr zahraničí.
Premiér Andrej Babiš ve středu ráno ve sněmovně řekl, že chce zprostředkovat schůzku, kde by se sešli všichni tři. Prezidentská kancelář se už ale nechala slyšet, že se prezident s Petrem Macinkou scházet neplánuje. Takže to zřejmě bude přesně tak, jak říkáte…
Je to tak. Přitom není v zájmu ministra zahraničních věcí ztratit možnost hovořit s prezidentem. A pokud tuto roli přenechá premiérovi, nesporně tím oslabuje svoji pozici při tvorbě zahraniční politiky naší země.
Teprve se ale ukáže, zda se premiérovi podaří situaci nějak uklidnit. Zatím chce iniciovat vámi zmíněné jednání s prezidentem. Celkově to ale směřuje k tomu, co on sám říká dlouhodobě – že chce a bude zahraniční politiku vlády řídit sám.
A je to dlouhodobě udržitelné? Umíte si představit, že v takovéto konstelaci bude tvorba zahraniční politiky fungovat po celé volební období?
Petr Macinka bude mít samozřejmě i nadále z pozice předsedy jedné z koaličních stran vliv na rozhodování vlády. Je členem koaliční rady a nejedná s premiérem pouze o zahraniční politice, ale o mnoha tématech.
Avšak pokud jde o jeho roli ministra zahraničních věcí, jeho vliv je především ve schopnosti koordinovat zahraniční politiku s dalšími aktéry a zajistit, aby naše zahraniční politika byla aspoň v nějaké míře jednotná. Alespoň o to jsem se snažil, když jsem zastával tento post. Tato jeho koordinační role ale bude nyní oslabena.
„Bylo to nerozumné“
Pokud jde o obsah a tón zveřejněných zpráv, Petr Macinka tvrdí, že jde o běžný způsob komunikace politiků. Jaká je v tomto vaše zkušenost?
V době, kdy jako ministr potřebujete spolupracovat minimálně další dva roky se současnou hlavou státu, tak nemyslím, že je rozumné postupovat tak, jak to udělal Petr Macinka. Já osobně bych rozhodně podobným způsobem nekomunikoval, ani když jsem řešil nějaké zásadní spory s jinými politiky.
Textové zprávy psal ministr zahraničí prezidentovi skrze jednoho z poradců. A pak tvrdil, že na prezidenta nemá číslo… Je to standardní postup?
Jako ministr jsem také s Hradem komunikoval zprostředkovaně, hlavně institucionální cestou, prostřednictvím kanceláře prezidenta republiky a aparátu Černínského paláce. Také jsem neměl na prezidenta Miloše Zemana číslo – vlastně nevím, zda vůbec měl mobilní telefon.
Ale i když ministr nemá kontakt přímo na prezidenta, tak myslím, že by podobné věci měl řešit napřímo. Měl požádat o schůzku a vše si s prezidentem vyjasnit za zavřenými dveřmi a osobně.
Jak vnímáte, že prezident obsah těch zpráv zveřejnil?
V první řadě mne překvapilo, že zprávy s tímto obsahem vůbec dostal. A i s ohledem na informace, které se čerstvě objevují – tedy že to asi nebylo poprvé, kdy na něj Petr Macinka vyvíjel podobným způsobem nátlak, který je nestandardní – čili chápu, že ho ta poselství, ultimáta a celkový nátlak přiměly k tomu, že je zveřejnil.
Macinka může poškodit Česko
Co říkáte na to, že Petr Macinka výsostně vnitropolitické téma - aspoň tak to napsal v těch zprávách - chce vynášet ven, do zahraničí, na mezinárodní úroveň?
Pokud to udělá, poškodí tím Českou republiku. Poškodí naše postavení v zahraničí, naše a vlastně i svoji vyjednávací pozici ve světě. Pro naši bezpečnost, pro naše zájmy v mezinárodních institucích, jako je NATO, není dobré prát tam domácí špinavé prádlo, řešit na jejich půdě vnitropolitické problémy.
Od českých politiků bych očekával, že na prvním místě budou mít zájmy občanů naší země, zájmy státu. A ne zájmy konkrétních politiků či svých politických stran. Problémy Motoristů jsou problémy Motoristů – ale to nejsou problémy celé České republiky.
A jak v tomto ohledu hodnotíte postup Andreje Babiše, který de facto mlčí?
Není to poprvé, kdy premiér Andrej Babiš spíše váhá. Trochu to vypadá, jako by v některých momentech nevěděl, jakou pozici zaujmout a co si se svými koaličními partnery počít.
V dnešní době ale bohužel nežijeme ve světě, kdy si může dovolit nerozhodnost, pokud se to dotýká našeho postavení ve světě a naší zahraniční či bezpečnostní politiky. Nyní by měl udělat vše pro to, aby tento konflikt ukončil, aby nepřerostl do něčeho, co může poškozovat Česko v zahraničí.
A myslím, že si toho je vědom. Nevypadá to, že by on osobně chtěl nějaký dlouhodobý konflikt s prezidentem. Otázka ale je, nakolik bude schopen Motoristy a jejich zástupce ve vládě usměrňovat.
Motoristé měli podat kompetenční žalobu
Jak podle vás měli Motoristé spor o jmenování Filipa Turka řešit?
Je dobré připomenout, že vláda má k dispozici nástroj, který může použít v situaci, jako byla ta, jež předcházela textovým zprávám ministra Macinky – kompetenční žalobu. A přijde mi zvláštní, že ji Motoristé nechtějí použít a místo toho radši budou spor s prezidentem přenášet do mezinárodního prostoru.
Přitom prezident jasně řekl, alespoň takto si to interpretuji, že je připraven respektovat, pokud by soud uznal, že nějak překročil své pravomoci. Opakovaně řekl, že se chce držet ústavní role prezidentského úřadu a že naprosto respektuje českou justici.
Pokud se ale vláda rozhodla nepodat kompetenční žalobu, považuji za poměrně rozumné, pokud premiér chce situaci uklidnit a nechce vést několik let ať už otevřenou, nebo zákopovou válku s prezidentem republiky.
Myslím, že by to pro něj nebylo nic přínosného, ani by to nebylo dobré pro jeho vládu, koneckonců ani pro prezidenta. A nakonec by to nepřineslo ani nic pozitivního pro naši zemi a její zájmy ve světě.
Prezident uspořádal mimořádnou tiskovou konferenci, kde zprávy zveřejnil a vzápětí odjel na plánovanou soukromou zahraniční cestu. Neměl ji ale v čase takto vyhrocené situace raději odložit nebo zrušit?
Je to rozhodnutí prezidenta. A myslím si, že to celé věci možná může naopak prospět. Situace se může trochu uklidnit, vychladnou hlavy. A pak, s nějakým odstupem, mohou ta avizovaná jednání proběhnout v méně emotivním ovzduší, než když se na vše reaguje bezprostředně.
I v diplomacii je dobré mít jistý odstup než unáhleně na vznikající situace reagovat. Takže to nehodnotím nějak kriticky. Prezident měl prostě dlouhodobě plánovanou zahraniční cestu, tak na ni odjel. Situace se, jak jsem již řekl, mezitím může trochu uklidnit a příští jednání mohou probíhat v méně napjaté atmosféře.
A jak to celé podle vás skončí?
Těžko říct, ve hře jsou dva scénáře. Ten špatný by byl, pokud by to byl trvalý spor mezi vládou a prezidentem a pokud by došlo k nějakému dlouhodobému a trvalému narušení schopnosti dosáhnout kompromisu ohledně priorit zahraniční politiky mezi klíčovými aktéry.
Pokud by každý ústavní činitel začal prosazovat nebo říkat něco úplně jiného, pro zemi naší velikosti by to znamenalo, že budeme obtížně čitelní a budeme méně schopni prosazovat své zájmy.
Věřím ale, že nakonec převládne rozum a že alespoň většina ústavních činitelů bude chtít, aby česká zahraniční politika měla jasné principy a byla koordinována. A jasné priority, na kterých budou pracovat všichni.
Dařilo se to i v minulosti?
V minulosti se navzdory politickým sporům dařilo aktérům naší zahraniční politiky alespoň základní otázky koordinovat a udržovat mezi sebou dialog. Což minimálně umožnilo předejít některým excesům nebo poškození našich strategických zájmů.
I proto jsme doposud byli poměrně čitelný partner, zejména pro naše klíčové spojence, byť některá vyjádření českých politiků, příkladem by mohl být Miloš Zeman, mohla v zahraničí občas vyvolat otazníky.
Žijeme ve světě, před kterým se doma neschováme. Musíme být schopni se shodnout, jak čelit hrozbám a rizikům pro naši zemi, musíme současně využívat příležitosti, které se nám nabízejí.
A to lze dělat jenom tak, že budeme mít konzistentní a aktivní zahraniční politiku, kde budou všichni aktéři táhnout alespoň do nějaké míry za jeden provaz.
Macinkovy SMS: tohle ještě nezažil. Žantovský popsal, kdy se takový styl používá
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Tohle určitě nečekali. Putinova válka donutila ruské zloděje aut k utažení opasků
Jaká auta se loni v Rusku kradla nejčastěji? Nebyly to volkswageny nebo kdysi mezi lapky oblíbená Škoda Rapid. Skutečnost, že většina kriminálníky vyhledávaných značek před čtyřmi lety zemi opustila, zanechala na chování zlodějů viditelnou stopu.
Na paralympiádu míří para hokejisté i mistryně světa
Na zimních paralympijských hrách v Miláně a Cortině d'Ampezzo budou Česko reprezentovat para hokejisté a pětice jednotlivců včetně lyžařky a biatlonistky Simony Bubeníčkové, která bude v obou sportech patřit k medailovým nadějím.
Nezákonné řidičské průkazy a úplatky: policie po zásahu v Černošicích řeší přes 200 případů
Policie po středečním zásahu na pražské pobočce Městského úřadu Černošice obvinila 16 lidí. Viní je z účasti na organizované skupině, některé také ze zneužití pravomoci úřední osoby a přijetí úplatku, řekl ve čtvrtek mluvčí pražského městského státního zastupitelství Aleš Cimbala.
Světová jednička píše v Melbourne historii, ve finále ji vyzve Rybakinová
Běloruská tenistka a světová jednička Aryna Sabalenková postoupila počtvrté za sebou do finále Australian Open, v němž zabojuje o třetí titul z Melbourne.
Siniaková přijde o post světové deblové jedničky, nahradí ji Mertensová
Tenistka Kateřina Siniaková přijde po skončení Australian Open o post deblové světové jedničky. V čele žebříčku ji příští týden vystřídá Belgičanka Elise Mertensová.