Jan Zahradil s Motoristy spolupracuje už delší dobu. Loni osobně pogratuloval jejich lídrům k úspěchu ve volbách do Evropského parlamentu a letos, po svém odchodu z ODS, převzal roli zahraničněpolitického experta hnutí. Spolu s nejmladším poslancem Matějem Gregorem natáčí podcast a aktivně komentuje dění doma i ve světě. Tím si otevřel cestu zpět na nejvyšší politická místa.
Ještě před pár dny byl horkým kandidátem na post ministra zahraničí čestný prezident Motoristů Filip Turek. Minimálně on i ostatní členové strany o něm takto veřejně mluvili. Cestu do Černínského paláce mu ale zkomplikovalo zjištění Deníku N, které zveřejnilo desítky Turkových výroků na sociálních sítích. V příspěvcích se mimo jiné vyjadřuje rasisticky vůči Romům i etnikům jiné barvy pleti. Celým případem se již zabývá Policie ČR a potenciální koaliční partneři hnutí ANO i SPD čekají na závěry vyšetřování.
Přestože předseda Motoristů Petr Macinka řekl v Otázkách Václava Moravce na ČT, že Filip Turek je ikonickou osobností strany a nedokáže si představit, že by nebyl členem nově vznikající vlády, okamžitě se začalo spekulovat o dalších možných kandidátech a jedním z nich je právě Jan Zahradil.
"Na tyto spekulace nenaskakuji, protože o ničem takovém se aktuálně nejedná," napsal redakci Aktuálně.cz Jan Zahradil.
Jeho nástup by znamenal zásadní posun směrem k tzv. "pragmatické diplomacii". Zahradil už dříve opakovaně volal po "normalizaci" vztahů s Pekingem - tedy po návratu k modelu, který preferuje obchod a stabilitu před otázkami lidských práv.
Zahradilův kurz: méně morálních apelů, víc pragmatismu
"U nás samozřejmě existuje tradice, která se táhne ještě z 90. let, z doby Václava Havla, na kterou se někteří devadesátkoví nostalgici snaží navázat. To je ta představa, že česká zahraniční politika je tady od toho, aby kázala morálku v mezinárodních vztazích. Já tenhle pohled absolutně nesdílím, ani se s tím netajím," řekl webu Asiaskop.cz dnes už bývalý europoslanec před pěti lety. "Mám jinou představu zahraniční politiky pro zemi typu České republiky, nejsem vzorný pokračovatel Václava Havla. Hlásím se spíš k tradici reálpolitiky," shrnul tehdy.
Tento přístup však ostře kontrastuje s postoji prezidenta Petra Pavla a jeho okolí. Ten Čínu označuje za bezpečnostní hrozbu a veřejně podporuje Tchaj-wan. Právě rozdílný pohled na vztahy s Pekingem tak může být hlavní překážkou Zahradilovy nominace. Hrad už dal najevo, že by jeho jmenování považoval za výrazný politický signál - a nikoliv nutně pozitivní.
Zatímco prezident Pavel otevřeně podporuje tchajwanskou demokracii a letos se setkal s tibetským duchovním vůdcem dalajlamou, Zahradil varuje před "ideologickými gesty" a volá po zklidnění vztahů s Čínou. Česká diplomacie by pod jeho vedením nabrala zcela jinou trajektorii.
Čínský stín: kontroverzní spolek
Zahradil není v zahraniční politice žádným nováčkem. Dvacet let zastupoval Česko v Evropském parlamentu a dlouhodobě patřil k nejvýraznějším konzervativním hlasům české pravice. Jeho kariéru však doprovázejí i výrazné kontroverze spojené právě s Čínou.
V roce 2019 stanul v čele tzv. Spolku přátelství mezi EU a Čínou - neformální skupiny europoslanců, která pořádala setkání s představiteli čínských institucí. Kritici tvrdí, že spolek fungoval jako nástroj čínského vlivu v Bruselu. Čínská státní média jej prezentovala jako oficiální hlas Evropského parlamentu, což mu dodávalo váhu v zahraničí.
Velkou pozornost vzbudil i Zahradilův asistent Gai Lin, čínský občan a generální tajemník spolku. Podle sinologa Martina Hály byl napojen na organizaci spojenou s vlivovými aktivitami Komunistické strany Číny. Zahradil všechna obvinění odmítl. Tvrdil, že Lin prošel standardními bezpečnostními prověrkami a jeho práce byla oficiálně schválená.
Po rostoucí kritice Zahradil činnost spolku pozastavil. Vzápětí ovšem server Politico informoval, že europoslanec čelí vyšetřování kvůli nepřiznané finanční podpoře od čínské mise při EU. Zahradil označil kauzu za mediální tlak a jakékoliv pochybení popřel.
Ve hře o post českého šéfdiplomata však není jen Zahradil. Jako alternativní kandidát se zmiňuje třeba Karel Beran, zkušený diplomat s 30letou praxí, který vedl české ambasády v Itálii, Španělsku i Latinské Americe. V porovnání se Zahradilem by byl pro Hrad i část veřejnosti méně kontroverzní volbou.
