"Pane Topolánku, říct, že hlas pro STAN je hlasem pro Babiše, je úplně blbý vtip," reagoval na Topolánkova slova a zároveň na obranu své strany jeden z jejích členů Karel Dvořák (STAN), který je zároveň náměstek na ministerstvu spravedlnosti. "Právě pan Babiš je důvod, proč jsme v politice," dodal Dvořák. S tím, že se na Babišovo vládnutí nemohl dívat a chce problémy řešit, ne jen o nich mluvit.
Dvořáka se pak v pátek zastal Miroslav Kalousek (TOP 09), bývalý člen KDU-ČSL a exministr financí. Uvedl, že je to od Topolánka "podpásovka a plivanec utkaný z dojmů a antipatie bez jediného důkazu". Poté už si někdejší premiér nebral servítky.
"Esence neschopnosti"
"Z vlastní zkušenosti nesnáším podrazy koaličních partnerů, jejich proradnost, neschopnost a politický pragmatismus. Proti tomu, co dělá STAN, jste byli ještě zlatí. Dávno bych je vyhodil. Jsou esencí vládní neschopnosti," pokračoval v sobotu ve své kritice Mirek Topolánek, šéf kabinetu v letech 2006 až 2009.
A právě tato jeho slova označili o víkendu někteří čtenáři v komentářích za šikanu. Topolánek totiž narážel na fakt, že lidovci byli jako strana v minulosti "nevypočitatelní" - neváhali podpořit levicovou vládu a pak zase naopak středopravý kabinet. Politické přesměrování pak bylo často vysvětlováno jako "pragmatismus" anebo "hledání stabilní většiny".
Podobně "nevyzpytatelné" je teď zřejmě pro Topolánka i hnutí STAN. Někteří jeho poslanci totiž opakovaně vyzývají k odchodu z vlády a vystupují s kritikou nejsilnější strany v koalici, Topolánkově "mateřské" ODS. Například poslanec Jan Lacina mluvil o odchodu z vlády už den po rezignaci ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) a ještě před tím, než jeho hnutí STAN zaujalo oficiální stanovisko k celé kauze.
Blažkovi zlomila vaz právě bitcoinová kauza, kdy ministerstvo přijalo kontroverzní dar bitcoinů v hodnotě zhruba jedné miliardy korun. Dodnes přitom není jasné, zda kryptoměna nepocházela z trestné činnosti.
Blažka vystřídala stranické kolegyně Eva Decroix. Tu zase vyzývala k rezignaci členka vedení STAN Hana Naiclerová minulý týden. Za to, že nedostatečně vysvětluje, proč koordinátor bitcoinové kauzy nenapíše závěrečnou zprávu k tomuto případu.
Dusno v koalici se pak snažil uklidňovat předseda hnutí Vít Rakušan. Přitom právě Karel Dvořák (STAN) se coby náměstek na ministerstvu spravedlnosti pohyboval v centru dění bitcoinové kauzy, kdy se podivný dar připravoval.
Podle politologa Jana Kubáčka jde o předzvěst, že v září čeká zemi značně ostrá předvolební kampaň. A že právě Starostové a ODS se budou vůči sobě velmi vymezovat a popichovat.
"Bojují o stejného voliče. Část zklamaných voličů ODS začala přecházet ke Starostům a Starostové část voličů ztrácí ve prospěch Pirátů. A právě proto, že se jedná o stejné voliče, čekám, že se budou různě ty strany okopávat a upozorňovat na chyby těch druhých," řekl Kubáček deníku Aktuálně.cz.
Jeho slova potvrzují i výstupy z posledního šetření agentury Median. "Na 40 procent současných voličů STAN volilo v minulých volbách koalici Spolu. Dalších 18 procent bývalých voličů Spolu k volbám nepůjde nebo neví, koho volit," uvedl Median minulý týden.
Česká politika je navíc dlouhodobě rozdělená do dvou oddělených a jasně vyprofilovaných bloků stran, mezi kterými jen minimálně dochází k přelivů voličů. Proto se o podobný typ elektorátu přetahují spíše vládní strany - typicky ODS a STAN - na straně jedné a opoziční - například hnutí ANO a SPD - na straně druhé.
Pnutí mezi Starosty a nezávislými a ODS má ještě jinou - systémovou - příčinu. Starostové sice původně vznikli jako regionálně ukotvená formace, v roce 2004 šli do krajských voleb ve Zlínském kraji. Do těch dalších voleb o čtyři roky později také v kraji Středočeském a Libereckém, jejich expanze do celostátní politiky nicméně započala až ve sněmovních volbách v roce 2010, kdy se o hlasy voličů ucházeli v alianci s tehdy nově založenou TOP 09.
V pravý čas na pravém místě
Protože právě volbami v roce 2010 započal úpadek všech tradičních politických stran (ODS, ČSSD a KDU-ČSL), které české politice dominovaly předešlých bezmála 20 let. Třeba lidovci se tehdy vůbec nedostali do sněmovny, ČSSD brala pouhých 22 procent a ODS 20 procent hlasů. Oproti volbám v roce 2006 to byl pro obě té doby velké a úspěšné strany propadák.
Nově vzniklou TOP 09, která tehdy kandidovala s podporou Starostů, volby naopak katapultovaly mezi středně velké strany - svůj hlas jí dalo přes 16 procent voličů, což znamenalo třetí místo. V dolní komoře tehdy za STAN usedli například tehdejší předseda hnutí Petr Gazdík, Stanislav Polčák nebo Jan Farský.
Podstatné bylo toto: nástup nových politických stran započatý volbami v roce 2010 pokračoval i v těch následujících. Což by bez úpadku a ztráty důvěry pro ty tradiční bylo nemyslitelné. Přesto si i Starostové prošli složitou etapou, která souvisela s jejich důrazem na spíše praktickou a ideologicky neukotvenou, pro Topolánka pak nevyzpytatelnou politiku. S tím souvisely postupné změny jejich předvolební strategie.
V roce 2013 šel STAN do voleb ještě společně s TOP 09, o čtyři roky později se ale nějaký čas situace jevila tak, že uzavře spojenectví s lidovci. Nakonec z toho ale sešlo a STAN šel do voleb samostatně. A nechybělo málo, aby po sedmi letech ve sněmovně skončil pod pěti procenty. Nakonec Starostové získali 5,18 procenta hlasů a pouhých sedm poslaneckých mandátů.
Poučeni tímto hubeným výsledkem se rozhodli o čtyři roky později vrátit k nějakému typu spojenectví a kandidovali v alianci s Piráty. A jak neslavně to pro druhé jmenované skončilo, mají všichni ještě pořád v živé paměti: STAN díky kroužkování, za kterým podle některých Pirátů byla koordinovaná kampaň, svého koaličního partnera ve volbách zcela zdemoloval.
Pro stranu, jejíž předsedou byl v té době už více než dva roky bývalý dlouholetý starosta Kolína Vít Rakušan, to znamenalo zisk do té doby zhola nepředstavitelných 33 mandátů. Piráti z voleb odešli naopak s výpraskem a pouhými čtyřmi křesly.
STAN je tak po ODS druhou nejsilnější stranou ve vládě Petra Fialy. A pokud se dlouhé roky odmítal nějakým způsobem ideologicky profilovat, jeho současný předseda Rakušan učinil obrat a přihlásil se jednoznačně k liberálnímu pojetí politiky s tím, že je důsledně v politickém středu ukotvená formace.
A právě proto jí někteří pravicově orientovaní pozorovatelé kritizují z příklonu doleva na straně jedné, a současně - což spolu souvisí - se o Starostech občas hovoří v tom smyslu, že by po volbách mohli uzavřít nějaký typ spojenectví s hnutím ANO. A zatímco Mirek Topolánek to má snad i za hotovou a jasnou věc, Vít Rakušan něco podobného jednoznačně odmítá.
