"Věříme, že touto lokomotivou se stáváme plnohodnotným evropským dopravcem," prohlásil v pondělí generální ředitel Českých drah Michal Krapinec těsně před tím, než v depu Praha-Jih sundal z nejnovější evropské lokomotivy plachtu. "Tahle lokomotiva má schopnost jet rychlostí 230 kilometrů za hodinu a jsme první dopravce, který ji má," vysvětluje.
V Česku ovšem takovou rychlost lokomotiva hned tak nevyužije. Kromě krátkého úseku na koridoru do Českých Budějovic - kde jsou vozidla s naklápěcí skříní schopná jet až 200 km/h, což v tuzemsku dosud mohlo pouze slavné Pendolino - platí v Česku nejvyšší povolená rychlost 160 km/h.
Vysokorychlostní tratě jsou stále jen hudbou budoucnosti, i když se jejich výstavba pomalu blíží.
Dráhy si od stroje za přibližně 120 milionů slibují, že svůj maximální potenciál do té doby využije alespoň v zahraničí. Po schválení pro provoz v Německu, Rakousku či Dánsku by od prosince měly jezdit na linkách mezi Prahou, Berlínem a Hamburgem (a dále do Kodaně) či mezi Prahou, Grazem a Villachem na brzo otevřené Koralmbahn v Rakousku.
"Jsou to České dráhy a Česká republika, která udává tempo mezinárodní dopravy. Když mluvím s šéfy rakouských a maďarských státních drah, tak nás vlastně prosí, jestli by k nim naše ComfortJety a Siemensy nemohly jezdit častěji," řekl dále Krapinec. "Jsme opravdu světoví," doplnil.
Stovky Vectronů v regionu
Lokomotiv Vectron národnímu dopravci v Siemensu vyrobili už několik desítek a po Česku a přilehlých zemích se jich prohánějí stovky. V průběhu příštího roku by ČD měly mít Vectronů všech typů dohromady 111, těchto vysokorychlostních celkem 50.
V čem je tedy tato verze, která na první pohled - kromě speciálního antigraffiti polepu - vypadá stejně jako ty ostatní, jiná?
Rozdílů je podle Romana Kokšala, výkonného ředitele Siemens Mobility Česká republika, kromě maximální rychlosti hned několik: jiný software, sběrač, upravený podvozek, aerodynamičtější kryty, úpravy podvozku a zpřevodování. A také pluh.
"Vzduch musí lokomotiva podle norem rozrážet tak, aby to neohrozilo lidi na nástupištích," vysvětluje Kokšal s tím, že na vývoji pracovali i Češi.
To, jestli cestující, kteří čekají na nástupišti, nový pluh míň ofoukne, mohou lidé posoudit už od poloviny září. Tehdy ČD Vectrony nové generace "vypustí" na tuzemské dálkové linky, například na linku R18 Slovácký expres mezi Prahou a Starým Městem u Uherského Hradiště.
Od prosince by nové lokomotivy měly stát v čele netrakčních jednotek ComfortJet či Railjet, se kterými se vydají do zmíněného zahraničí.
Rychlá spojení
Ve stejný den se pak začala stavět i infrastruktura v Česku, po kterém by v budoucnu mohly vysokorychlostní vlaky jezdit. V Chropyni na Přerovsku totiž Správa železnic začala modernizaci železniční trati mezi Přerovem a Kojetínem, která se zdvojkolejní a na některých částech na ní budou moci vlaky jezdit rychlostí až 200 km/h.
Ke konci dekády by pak měly začít vznikat i tratě na vyšší rychlost, které český resort dopravy označuje jako takzvaná Rychlá spojení. Ty by měly Českou republiku propojit se všemi sousedními zeměmi a zároveň zkrátit dojezdové vzdálenosti mezi největšími městy v rámci země.
