Reklama
Reklama

Senát bude vybírat člena Rady Českého rozhlasu ze sedmi možných kandidátů

Senát by mohl člena Rady Českého rozhlasu vybírat ze sedmi nominantů, jejichž kandidaturu v úterý povolila senátní volební komise. Patří mezi ně bývalý ředitel Radiožurnálu Miroslav Konvalina, který o zvolení do rady usiluje opakovaně, a to i ve Sněmovně.

Český rozhlas
Nominace projedná veřejně senátní komise pro sdělovací prostředky ve středu 18. března, Senát jako celek by o nich měl rozhodnout o týden později, uvedla Andrea Kubová ze senátního tiskového oddělení. (Ilustrační foto)Foto: Český Rozhlas
Reklama

Mezi adepty je i místopředseda rozhlasové rady Marek Pokorný, jehož mandát v první polovině března končí, nebo místopředseda Společnosti Libri prohibiti Michal Holeček.

Nominace projedná veřejně senátní komise pro sdělovací prostředky ve středu 18. března, Senát jako celek by o nich měl rozhodnout o týden později, uvedla Andrea Kubová ze senátního tiskového oddělení.

Po roce znovu do rozhlasové rady kandiduje nominant dětského folklorního souboru Javorníček Jindřich Hovorka, který v předchozí senátní volbě neuspěl. V Senátu má šanci na zvolení Jitka Adamčíková za Syndikát novinářů, kterou sněmovní mediální výbor do užšího kola nepustil.

Podmíněně byli k volbě připuštěni Miroslav Krupička za Badatelský nadační fond Anny a Jaroslava Krejčího spolu s Jaroslavem Svěceným za neziskovou organizaci Portus Praha, pokud dodají lustrační osvědčení o tom, že si nezadali s někdejším komunistickým režimem.

Reklama
Reklama

Komise z původního osmičlenného seznamu vyřadila Zdeňka Levého, jehož kandidatura nebyla předložena v souladu se zákonem. Kandidáty do rady mohou navrhovat výhradně organizace s nejméně desetiletou historií, tedy nikoli nově založené, třeba i účelově jako dříve. Nominační právo mají organizace představující kulturní, regionální, sociální, odborové, zaměstnavatelské, náboženské, vzdělávací, vědecké, ekologické a národnostní zájmy.

Senát podle předloňské novely obsazuje třetinu míst v radách České televize a Českého rozhlasu. Změnu ve výběru členů rad veřejnoprávních médií přinesla novela, kterou Parlament přijal před třemi lety. V případě Rady České televize Sněmovna vybírá 12 a senátoři šest z celkových 18 míst.

Rady veřejnoprávní televize a rozhlasu představují nástroj, kterým má veřejnost tyto instituce kontrolovat. Do jejich pravomoci patří například schvalování rozpočtu nebo volba generálních ředitelů.

Reklama
Reklama
Reklama