Šéf armádních nákupů končí, neustál kauzu předražených radarů
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Po dohodě se šéfem rezortu obrany Lubomírem Metnarem (za ANO) rezignoval jeho náměstek pro vyzbrojování Filip Říha. Tak jeho odchod zdůvodnilo ministerstvo obrany ve své zprávě. Říha svůj krok ve vyjádření pro server Lidovky.cz vysvětloval mediálním tlakem na úřad. Rezort v posledních dnech čelil kritice kvůli zakázce na nákup pasivních radarů Věra NG, kterou část politiků považovala za předraženou.
„Žádnou chybu jsem neudělal. Dodržel jsem zákon v plném rozsahu, ale mediální tlak, který se zde konal, zanechával pachuť i na rezortu obrany. To nebylo schůdné,“ uvedl Říha.
Vysvětlit okolnosti zakázky požadoval i premiér Andrej Babiš (ANO). O víkendu na facebooku Metnara kritizoval za nezvládnutou komunikaci. „Chybou nákupu není prodražení, ale hloupý úředník, který nepřemýšlel a pan ministr si to nepohlídal,“ napsal na sociální síti.
Řízením sekce vyzbrojování byl dočasně pověřen současný ředitel odboru řízení a podpory Lubor Koudelka. Na nového náměstka vypíše ministerstvo výběrové řízení. „Jeho úkolem bude dohled nad probíhajícími a připravovanými zakázkami, ale i zlepšení externí komunikace zejména s členy sněmovního výboru pro obranu,“ uvedl Metnar.
Metnara kvůli zakázce na pasivní radary podle deníku Právo kritizovali poslanci ANO. Na jednání poslaneckého klubu ministrovi vyčetli špatnou komunikaci se sekcí vyzbrojování a vyzvali ho, aby buď sjednal nápravu u Říhy, nebo aby řešil věc personálně.
Obrana chce od pardubické firmy ERA koupit dva komplety pasivních sledovacích systémů DPET, jejichž základem jsou radiolokátory Věra NG. Zaplatí za ně 1,245 miliardy korun. Když úřad před rokem informaci o zakázce předkládal vládě, uváděl předpokládanou cenu 780 milionů korun.
Obrana už dříve uvedla, že tato částka vycházela ze starého průzkumu a neodpovídala reálné ceně. Z tohoto důvodu a také kvůli dalším pochybením skončil podle Metnara jeden z úředníků. Výslednou hodnotu zakázky ministerstvo opakovaně hájí tím, že ji ověřil nezávislý znalecký posudek, podle kterého je v čase a místě obvyklá. Vypracoval ho znalecký ústav Cetag.
Kritici ministerstvu vyčítají, že nákup radiolokátorů je předražený. Poukazují na tendr Severoatlantické aliance, která si radary pořídila za 433 milionů, tedy za třetinu ceny. NATO však má podle ministerstva obrany výrazně odlišný systém.
