Šedesát procent exportérů pocítilo snížení poptávky z Ruska

Negativní dopady situace v Rusku se často začaly projevovat se zpožděním a řada firem je pocítila až v souvislosti s prudkým oslabením rublu. Vývoz domácích firem do Ruska loni v říjnu klesl meziročně o 18 procent, v listopadu se propad prohloubil na 23 procent. Podíl vývozů do Ruska na celkovém exportu klesl loni v listopadu na 2,8 procenta, ještě v červenci to bylo 3,6 procenta.

Někteří čeští exportéři již museli snížit ceny v závislosti na vývoji kurzu rublu. V některých případech pokračují jen dříve uzavřené kontrakty a nedaří se uzavřít nové. Část průmyslových firem kvůli dlouhým dodacím lhůtám pocítí dopady situace v Rusku až letos.

Na ruském trhu nyní dostává přednost domácí produkce a ruší se tendry na importované výrobky kvůli sankcím EU a oslabení rublu. „Ruští partneři do budoucna nechtějí riskovat, že jim evropské a americké firmy dodají (zboží) a poté v budoucnu odmítnou zajišťovat servis a další dodávky. I proto se postupně začínají orientovat na technologie z Jižní Koreje, Japonska či Číny,“ uvedl k anketě mluvčí Svazu průmyslu Milan Mostýn.

Oslabení rublu bylo tak výrazné, že v některých výběrových řízení české podniky ztrácí konkurenceschopnost. Sankce, propad kurzu rublu a nejistota v Rusku vedly k tomu, že se řada investičních záměrů stala nevýnosnými.

Víc než polovina tuzemských firem také uvedla, že se vývoj na ruském trhu projevil i na dodávkách do ostatních zemích SNS. Situace se zhoršuje zejména u dodávek na Ukrajinu, do Běloruska a Moldávie. Platební schopnost ruských partnerů se rovněž zhoršila, tento problém registruje polovina tuzemských exportérů do Ruska. „Ruské firmy mají omezeny přístup k financím a valutám. Rozpočty na již přijaté a odsouhlasené konkrétní projekty se staly nedostačující, kde v důsledku pádu rublu partneři ztratili kupní sílu. Nerealizují se nové projekty z důvodu snížení rozpočtů,“ dodal Mostýn.