Schwarzenberg na Foru 2000: snad Putin Evropany probudí
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
„Demokracie v současné době stojí na poměrně nudných politicích, kteří se dají prakticky kdykoli zaměnit jeden za druhého, alespoň pro mnoho lidí,“ soudí Schwarzenberg, který spolu s Radičovou vystoupil na dnešním úvodním panelu konference, jejíž 18. ročník začal v neděli.
Podle Schwarzenberga je proto pochopitelné, že občany politika příliš nezajímá a tisk fascinuje autoritativní maďarský premiér Viktor Orbán spíše než jeho kolegové z Rakouska nebo Rumunska, kteří jsou podle exšéfa české diplomacie „šediví a nudní politici“. „Neměli bychom se proto divit, že zájem o demokracii je stále nižší a nižší,“ poznamenal Schwarzenberg.
Někdejší kancléř zakladatele Fora 2000, zesnulého prezidenta Václava Havla varoval před opuštěním myšlenky liberální demokracie a před hlasy, které například chválí situaci v komunistické Číně.
Demokracie se musí bránit
„Možná, alespoň já v to doufám, že Vladimir Vladimirovič Putin nás probudí a možná že to bude právě on, kdo pohne Evropu a Evropskou unii k větší jednotě a že si vzpomeneme na to, co je to demokracie, kterou musíme bránit,“ uvedl Schwarzenberg v narážce na ruskou intervenci na Ukrajině, která vyvolala protesty Západu.
„Já se domnívám, že největší riziko, kterému Evropa čelí, spočívá v silném paradoxu. Na jedné straně občané volají po více sociálních práv, po větších nárocích, to znamená po silnějším státu, ale současně po méně osobní svobodě a silnějšímu paternalismu státu a také slabší občanské společnosti,“ poznamenala ke stavu na starém kontinentu Radičová. „V důsledku toho vzniká nedůvěra k politikům, kteří nejsou schopni vyhovovat všem těmto nárokům ze strany občanů,“ dodala.
Evropa podle ní čelí řadě nových jevů. Jedním z nich je „oligarchická demokracie“, jejíž příklady vidí v Česku, v Maďarsku, na Slovensku i v dalších státech.
Další z dnešních panelů na konferenci se věnoval významu zahraniční politiky založené na obhajobě lidských práv, jak ji razil Havel. O odkazu prvního polistopadového prezidenta na něm promluvil mezi jinými známý běloruský disident a první nositel mezinárodní Ceny Václava Havla za lidská práva Ales Bjaljacki, tibetský exilový premiér Lozang Sanggjä nebo prezident americké nadace na podporu demokracie Carl Gershman. Ten zopakoval Havlova slova z Kyjeva v roce 2009: „Pokud ekonomické zájmy převáží nad lidskými právy, bude to sebevražda.“
„Havlův názor byl založen na historické zkušenosti s nacismem a s komunismem, tedy s totalitními režimy. On proti nim bojoval, protože věděl, jaké byly. Mladí lidé dnes ale nemají tuto zkušenost,“ upozornil Gershman na nutnost připomínat minulost zejména mladé generaci.
Nový americký velvyslanec v ČR Andrew Schapiro zdůraznil potřebu mluvit otevřeně o porušování lidských práv a konfrontovat vlády, které se ho dopouštějí, s odlišnými názory demokratického světa. Stejně jako Havel soudí, že s těmito státy je třeba vést dialog a neuzavírat se před nimi.
