Schillerová prosazuje celoevropské spoření na důchod. Chce je daňově zvýhodnit
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
V Česku by mohla vzniknout další alternativa k důchodovému spoření. Vláda schválila na návrh ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) vznik panevropského osobního penzijního produktu, jenž bude výhodný zejména pro pracovníky, kteří pracují ve více členských státech unie. Návrh musí ještě schválit zákonodárci.
„Nařízení má pomoci rozšířit stávající nabídku penzijních produktů. Panevropský osobní penzijní produkt budou moci nabízet například banky, pojišťovny nebo investiční společnosti,“ řekla ministryně s tím, že může mít podobu pojistného produktu, vkladu nebo investičního produktu. Na tuzemské poskytovatele spoření má dohlížet Česká národní banka. Produkt má být přenositelný mezi členskými státy unie.
Plán vychází z nařízení Evropské komise, která tím chce povzbudit soukromé spoření na stáří. Podle odhadů se má totiž v příštích padesáti letech v Evropě zdvojnásobit počet důchodců na pracující obyvatele, což významně zatíží veřejné rozpočty. Zvláště v zemích východní a střední Evropy téměř neexistuje trh s osobními spořícími produkty na důchod. Zavedení nového produktu má podle komise položit základy pro trh dobrovolných penzijních úspor spravovaných v celoevropském měřítku.
Spoření by mělo být v Česku za splnění zákonných podmínek daňově zvýhodněno. „Také bude muset být splněna podmínka doby účasti alespoň pět let a výběr prostředků nejdříve při dosažení 60 let věku,“ uvádí se v návrhu.
„Myslím si, že díky přenositelnosti bude hlavně přitažlivý pro mladé a mobilní pracovníky,“ míní šéfka vládní důchodové komise Danuše Nerudová. „Bude to zajímavá alternativa, ale nemyslím si, že vyřeší bolest českého důchodového systému, konkrétně jeho třetího pilíře,“ uvedla ekonomka, podle které příliš mnoho lidí stále setrvává v transformovaných fondech a má nízkou průměrnou uloženou částku.
Češi si nyní spoří se státním příspěvkem v rámci penzijního připojištění, tedy v transformovaných fondech, do kterých nelze od roku 2013 vstupovat, a v novějším doplňkovém penzijním pojištění. To se liší především v nutnosti si vybrat investiční strategii. Celkem si spoří ve třetím pilíři 4,4 milionu lidí, průměrně zhruba 730 korun měsíčně, státní příspěvek činí v průměru 143 korun měsíčně.
Schillerová připravuje ještě čtvrtou alternativu ke spoření a to tzv. účet dlouhodobých investic. Daňově zvýhodnit by se mohly podle ministryně investice do akcií, dluhopisů či podílových fondů. Daňový základ by si investoři mohli snížit až o 48 tisíc korun ročně. Podobně jako u panevropského spoření jej budou moci nabízet nejen penzijní společnosti a pojišťovny, ale i další finanční instituce. Byť návrh již loni schválila vláda, návrh čeká na projednání poslanci a senátory.
