První místopředseda favorizovaného ANO Karel Havlíček v dnešních Otázkách Václava Moravce České televize odhadl, že provizorium by trvalo šest až sedm týdnů.
Současný ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v debatě se Schillerovou uvedl, že návrh rozpočtu, jak jej nedávno ministerstvo financí zveřejnilo, je pracovní materiál. Za důležitější než případné provizorium pokládá výši deficitu.
Ministerstvo financí navrhlo vládě rozpočet se schodkem 286 miliard korun. Na letošek je plánovaný deficit 241 miliard korun. Součástí návrhu rozpočtu je návratná půjčka na stavbu jaderných bloků v Dukovanech 18,3 miliardy korun a obranné výdaje nad dvě procenta hrubého domácího produktu 30,7 miliardy korun. Bez těchto mimořádných položek by byl deficit 237 miliard korun.
Schillerová zopakovala, že s rozpočtem, jak je navržený, není možné hospodařit. "Pokud hnutí ANO vyhraje volby, bude sestavovat příští vládu, bude mít v Parlamentu většinu, neumím si představit, že bychom s takovýmto rozpočtem mohli hospodařit. To znamená, ten rozpočet, jakmile bychom získali většinu ve Sněmovně, vrátíme k přepracování," řekla Schillerová. Začátkem roku 2026 by podle ní mohlo být i krátké rozpočtové provizorium, byť, jak podotkla, není jeho příznivcem.
Havlíček v České televizi řekl, že navrhovaný rozpočet není dobře postavený a provizorium by nebylo problémem. "Předělání rozpočtu bude otázka několika týdnů," soudí Havlíček. Podle něj by v takovém případě mohlo provizorium trvat asi šest až sedm týdnů, tedy do druhé poloviny února.
Stanjura pokládá rozpočtové provizorium za technickou záležitost, důležitější je podle něho schodek. "Deficit bude zase 500 miliard korun nebo vyšší," reagoval na vystoupení Schillerové v debatě.
Konečný návrh rozpočtu musí koaliční vláda Petra Fialy (ODS) poslat do Sněmovny do konce září. Volby do dolní komory čekají Česko začátkem října. Návrh rozpočtu spadne s koncem nynějšího volebního období takzvaně pod stůl. Patrně ještě nynější kabinet, jenž by měl už vládnout v demisi, by měl návrh rozpočtu znovu poslat nové Sněmovně po jejím ustavení, pravděpodobně v listopadu.
Stanjura a Schillerová se v televizní debatě střetli například kvůli volebnímu programu ANO, jenž by podle ekonomů prohloubil rozpočtový deficit v prvních letech o desítky miliard a v budoucnu až o stovky miliard korun ročně. Schillerová popisovala, že ANO plánuje získat peníze opatřeními na příjmové straně. Mluvila o boji se šedou ekonomikou mimo jiné zavedením nové verze elektronické evidence tržeb, o převodních cenách, o výplatách takzvaně na ruku i o ekonomickém růstu. Poukazovala na to, že loni stát nevybral proti plánu na nosných daních podle ní 35 miliard korun. Stanjura tvrdil, že z nepřiznané ekonomiky lze získat na dani z přidané hodnoty ještě 18 miliard korun za rok. "Paní Schillerová ráda říká, že je chodící kalkulačka, ale ta čísla nesedí," řekl.
"Díra v DPH se začala zacelovat za našich vlád," argumentovala bývalá ministryně financí. Stanjura se pak pozastavil nad záměrem daňově osvobozeného spropitného, které by podle Schillerové mělo být součástí nového systému EET. "Není to žádný recept na 140 miliard," podotkl. Stanjura dále řekl, že koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) by v příštím volebním období neprosazovala žádné daňové reformy. "Chceme nechat daňový systém takový, jaký je," řekl Stanjura.
